Další roky života v klidu slibuje nový genový lék na Huntingtonovu chorobu

Nahrávám video

Pro pacienty se zatím neléčitelnou Huntingtonovou chorobou přichází naděje. Britští vědci tvrdí, že jejich lék nástup nemoci zpomaluje o 75 procent.

Huntingtonova choroba je vzácné, dědičné a postupně se zhoršující neurodegenerativní onemocnění, které obvykle propuká ve středním věku a nevyhnutelně vede k těžkému postižení i smrti. Je způsobena genetickou mutací, která vede k hromadění toxického proteinu v mozku, čímž postupně odumírají nervové buňky.

Nemoc se projevuje nekontrolovatelnými pohyby, poruchami koordinace, změnami nálad, depresí i úbytkem kognitivních schopností. Moderní medicína sice dokáže mírnit symptomy a zpomalovat průběh, ale až doposud neuměla nemoc léčit.

To se teď ale zřejmě mění. Lékaři ve Velké Británii totiž oznámili, že se jim pomocí genové terapie podařilo poprvé toto onemocnění „vyléčit“ – zabránili tomu, aby se u nemocných projevily její dopady. Vymysleli a otestovali terapii, které dali jméno AMT-130. Vznikla ve společnosti uniQure s pomocí vědců z londýnské University College a už jsou známé výsledky první a druhé fáze klinických zkoušek. Studie zpomalila rozvoj symptomů u pacientů o 75 procent. Vypadá to, že lék snižuje odumírání mozkových buněk, což je typická vlastnost této nemoci. Podle autorů jsou výsledky sice velmi nadějné, ale je podle nich zatím ještě příliš brzy na to oznamovat, že je tu účinná léčba.

„Věřím, že tyto průlomové výsledky jsou zatím nejpřesvědčivější svého druhu a naznačují potenciální účinky na průběh Huntingtonovy choroby,“ uvedli autoři této terapie.

Pochopení nemoci vede k terapii

Toto onemocnění je vyvoláno mutací v genu HTT, který kóduje protein huntingtin. Tělo pak vyrábí tento protein vadný a on pak postupně ničí mozkové buňky. Hlavně ty, jež jsou zodpovědné za pohyb a myšlenkové funkce. Tato mutace se přitom dědí po rodičích a projevuje se až ve středním věku: nemocní zpravidla umírají do patnácti až dvaceti let poté, co se objeví první příznaky.

Díky tomu, že vědci v uplynulých letech detailně popsali příčiny, mohli zkusit najít řešení. Vytvořili takzvaný virový nosič, tedy virus, který není škodlivý – místo nákazy přinese do mozkových buněk pacienta instrukce, aby vyráběly malé množství genetického materiálu zvaného mikroRNA. Ta by měla umět snížit schopnost buněk produkovat protein huntingtin, což by teoreticky mělo vést ke snížení škod způsobených touto chorobou.

Teorie je sice dobrá, ale v reálném životě je příliš mnoho faktorů, jež mohou tyto snahy narušit. Vědci ozkoušeli AMT-130 na 29 pacientech v časné fázi nemoci. Po třech letech vědci testovali, jak lék zabral: průměrně snížil nástup příznaků o 75 procent. Léčba zjevně dokázala zabránit dalšímu očekávanému odumírání mozkových buněk. Výsledky byly navíc nejsilnější u pacientů, kteří dostali nejvyšší dávku – to by měl být další důkaz toho, že procedura funguje.

Podle informaci stanice BBC, která o výzkumu informovala, stále řada pacientů léčených novou terapií chodí bez pomoci – bez ní by už dávno byli odkázaní na invalidní vozík. BBC dokonce uvedla, že jedna z testovaných osob se vrátila do práce, přestože předtím musela odejít do invalidního důchodu. Tyto výsledky podle britské stanice mohou znamenat pro lidi s Huntingtonovou chorobou celá desetiletí života bez příznaků nemoci navíc. Autoři studie nechtějí vyvolávat u nemocných předčasné naděje, po nichž by mohlo následovat ještě větší zklamání, ale potenciálu své léčby věří.

Terapie neměla žádné zásadní vedlejší účinky. Ty nejhorší souvisely se způsobem, jakým se aplikuje: tedy chirurgicky do mozku při celkové anestezii.

Kdy bude lék

Pozornost teď bude namířena k tomu, kdy bude mít tento výzkum praktický dopad, jímž by se měl stát lék dostupný široké veřejnosti. Výsledky výzkumu jsou sice veřejně dostupné, ale zatím je cíleně neprozkoumali výzkumníci mimo autorský tým.

Dalším krokem tedy bude přezkoumat a ověřit tyto předběžné výsledky. Autoři přípravku chtějí začít co nejrychleji jednat s americkým regulátorem léčiv, jímž je Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Jednání by měla podle BBC začít už letos a příští rok by po očekávaném úspěchu na ně měla navázat žádost o schválení terapie.

Ani pak ale nebudou mít pacienti lék dostupný. Genové terapie totiž patří k těm vůbec nejdražším léčbám; ceny zatím nejsou ani odhadované, ale u jiných genových terapií jsou extrémní. Například Zolgensma pro léčbu spinální muskulární atrofie u malých dětí stojí 2,1 milionu dolarů, Hemgenix na některé formy hemofilie B dokonce 3,5 milionu dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 4 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 11 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...