Dítě, zvířata a absence artefaktů ve výjimečném brněnském hrobě matou archeology

Archeologie je věda založená na hledání podobností. Vědci na základě podobných znaků hledají souvislosti, datují a vysvětlují. Jenže občas narazí na objev, který se nepodobá ničemu. A právě takový teď popsali archeologové v Brně.

Na jihovýchodě Brna leží městská část Slatina. A tam se nacházelo vápencové bradlo, které vzniklo v druhohorách, v době, kdy tato oblast tvořila mořské dno. Nedaleko tohoto kdysi výrazného krajinného útvaru, jenž čněl asi dvacet metrů nad jinak rovinatou krajinou (a dnes je zahrnutý navážkou strusky ze sléváren), našli archeologové hrob.

Hrob tak podivný, že teprve letos v dubnu vydali studii, kde ho popsali.

Stovky kostí

Když začali vědci odkrývat půdu, narazili na kost. A pak na další. A další a další a další… Celkem se v hrobě identifikovaném při záchranném výzkumu před stavbou průmyslové haly našly kostí stovky, drtivá většina zvířecích: dvanáct koz, tři ovce, kráva, kůň.

Mezi nimi bylo jedno lidské dítě. To bylo pohřbené na zádech s rukama zkříženýma na hrudi. A jinak nic, žádné další předměty, žádné artefakty, zbraně ani nástroje. Jen veliká čtvercová jáma o rozměrech 4,6 krát 3,5 metru – lidské tělo v ní bylo umístěné nikoliv na dně hrobu, ale asi v půlce zásypu.

Na první pohled přinesl tento objev více otázek než odpovědí; a zůstává tomu tak i téměř po dvaceti letech od objevu poté, co archeologové nález popsali v odborném časopise Archeologické rozhledy.

„Co víme, je, že hrob to určitě je,“ popsal pro Českou televizi hlavní autor této studie, archeolog František Trampota z pražského Archeologického ústavu Akademie věd. Hrob byl podle něj v minulosti zřejmě narušený – to znamená, že předtím, než do něj bylo uloženo dítě, tam mohl být pohřbený někdo jiný. Kdo? „Nevíme,“ konstatuje Trampota.

To je ale jen jedna z mnoha podivností kolem tohoto dětského hrobu.

Zvláštnost za zvláštností

Podle archeologa jich ale je víc. Jednou z nich jsou rozměry hrobu, které výrazně převyšují jiné nálezy z této doby a oblasti. Druhou zvláštnost představuje samotný počet zvířat pohřbených na jednom místě. Z pohledu moderního člověka se nabízí jasný závěr: tady musel ležet někdo důležitý.

„Ne nutně,“ vyvrací domněnku Trampota. Podle něj jsou sice bohaté pohřby spojené často s vlivnými jedinci, ale zejména u dětí to nemusí být pravidlem. „Máme doklady z etnografických nebo antropologických výzkumů o tom, že bohatě mohlo být pohřbeno i chudé dítě, pokud se našel někdo, kdo chtěl manifestovat svůj společenský status,“ argumentuje vědec.

I pozice dítěte v hrobě moc neodpovídá tomu, co bylo v té době běžné. „Normální bylo to, že se lidské tělo nacházelo na dně jámy, ale zde to bylo asi v její polovině,“ říká Trampota.

Kostry zvířat v hrobu ve Slatině
Zdroj: Archeologické rozhledy

Pozoruhodné je podle něj i samotné umístění hrobu nedalo vápencového útvaru. Tento krajinný prvek, který se z ploché krajiny u Slaniny výrazně zvedal, mohl pro lidi, kteří hrob vykopali a rozloučili se v něm s mladým členem své společnosti, nést symbolický význam.

A nakonec je velmi zvláštní i složení zvířat, která byla do hrobu uložena. U koz se jednalo o nedospělé jedince. Ale opět: v podobných hrobech, které se z této doby zachovaly například v Polsku, se nacházela hlavně ceněná zvířata jako krávy a prasata, menší zvířata typu koz a ovcí ne.

„Zejména v oblasti Středoevropské nížiny bylo běžné obětování zvířat spolu se zemřelou osobou, případně do separátních obětních jam. To se sice dělo v průběhu i jiných etap pravěku, v tomto období je to však velmi specifické. Způsob pohřbu a výběr zvířecích druhů je ale úplně jiný než ve Slatině,“ doplňuje archeolog.

Neznámí tvůrci

Všechny tyto otázky bez odpovědí a výjimky spojené s narušením toho, co vědci o době vzniku nálezu vědí, vyvolávají nejistotu, kdo vlastně byli tvůrci hrobu a kdo v něm tedy leží.

Archeologové datovali pomocí radiokarbonové metody lidské i zvířecí kosti do doby kolem let 2870 až 2502 před naším letopočtem. V té době (nejen) na našem území probíhaly rozsáhlé změny. „Původní populace mladší doby kamenné zde oslabovaly a současně sem pronikaly kočovné populace z východu,“ popisuje Trampota.

Obě tyto populace spolu musely nutně interagovat, možná docházelo k jejich takzvané hybridizaci neboli prolínání. Výsledkem byla dobře známá kultura se šňůrovou keramikou, o které se učí už děti na základních školách. Právě podle typické keramiky se od sebe různé kultury mladší a pozdní doby kamenné dříve odlišovaly: ať už je to ta výše zmíněná, nebo kultura kulovitých amfor, kultura nálevkovitých pohárů a mnoho dalších.

„Archeologická kultura je produkt mysli archeologů ve 20. století. V současné době se od jejího používání docela odkláníme, například proto, že výzdoba hrnků souvisí pokaždé s jiným společenským kontextem. Nebo nemusí souviset s ničím, je ale těžké to rozklíčovat,“ zdůrazňuje Trampota.

Jenže ve slatinském hrobě se žádné nádoby nenašly, takže kultura tvůrců je také neznámou.

Přinese odpovědi budoucnost?

Archeologové ale neházejí flintu do žita, celou řadu odpovědí by totiž mohly prozradit genetické analýzy. Zajímá je nejvíc rozbor genetické informace dítěte. Na jeho kostech totiž nenašli žádné známky poškození, takže ani neznají příčinu jeho smrti.

DNA by prozradila jeho pohlaví, alespoň přibližně jeho původ, ale mohla by lépe objasnit i to, na co dítě zemřelo. Specializované analýzy totiž umí odkrýt nejen například geneticky předávané nemoci, ale třeba i přítomnost některých bakterií, jež mohou způsobovat smrtící choroby. „Zde je v historickém kontextu asi nejzajímavější zjistit, jaké mělo dítě složení haploskupin, zda má předky ve stepních populacích východní Evropy nebo v těch místních neolitických, nebo zda již docházelo k mísení populací,“ připomíná archeolog.

O tuto analýzu podle Trampoty vědci usilují, bude ale ještě nějakou dobu trvat. Zajímavé by podle něj mohly být také rozbory genetické informace zvířat v hrobě, ale to by zřejmě mohlo být možné, až kdyby to poptal nějaký rozsáhlejší tematický výzkum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
16:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 7 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 9 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.