Dlouhý covid je hrozbou i pro očkované. Vakcíny chrání hlavně proti jeho nejhorším projevům

Ani očkování nechrání účinně proti dlouhému covidu, ukázala rozsáhlá studie, která vycházela z dat o třinácti milionech amerických veteránů. Ačkoliv vakcíny výrazně snižují rizika nejhorších projevů onemocnění, zcela dlouhému covidu nezabrání.

Podle nového výzkumu se i u očkovaných lidí s mírným průběhem covidu-19 mohou často vyskytovat vysilující dlouhodobé problémy, které postihují srdce, mozek, plíce a další části těla. Zjednodušeně řečeno: i očkovaní trpí dlouhým covidem.

Studie provedená na více než 13 milionech veteránů zjistila, že očkování proti koronaviru snižuje riziko úmrtí o 34 procent a pravděpodobnost onemocnění dlouhým covidem o patnáct procent ve srovnání s neočkovanými pacienty.

Ukázalo se také, že vakcíny jsou nejúčinnější v prevenci těch nejhorších projevů dlouhého covidu, tedy hlavně plicních potíží a poruch srážlivosti krve. Jejich výskyt se u očkovaných snížil přibližně o 49 procent, respektive o 56 procent. Výsledky studie vyšly 25. května v časopise Nature Medicine.

„Očkování je i nadále zásadně důležité v boji proti covidu-19,“ zdůraznil hlavní autor studie Ziyad Al-Aly, který pracuje jako klinický epidemiolog na Washingtonské univerzitě. „Očkování snižuje riziko hospitalizace a úmrtí. Vypadá to ale, že vakcíny poskytují jen slabou ochranu proti dlouhodobému onemocnění covidem. Lidé, kteří se zotaví z této nemoci, by měli i nadále sledovat svůj zdravotní stav a navštívit svého lékaře, pokud jim přetrvávající příznaky ztěžují vykonávání každodenních činností,“ doporučuje lékař.

Očkování pomáhá, ale ne dost

Vědci brali pacienty jako plně očkované, pokud dostali dvě dávky vakcín Moderna nebo Pfizer-BioNTech nebo jednu dávku vakcíny Johnson & Johnson. V době provádění výzkumu neobsahovala databáze použitá pro tuto studii informace o tom, jestli dostali i posilovací dávky vakcíny.

„Teď, když víme, že covid-19 může mít dlouhodobé zdravotní následky i u očkovaných, musíme přikročit k vývoji strategií, které zmírní následky, a to i v delším časovém horizontu, protože se nezdá, že by covid-19 v dohledné době vymizel,“ předeslal Al-Aly. „Musíme urychleně vyvinout a nasadit další vrstvy ochrany, které by se měly začít využívat, aby se snížilo riziko dlouhého covidu.“

Mezi tyto nové druhy obrany by mohly patřit například už delší dobu diskutované nosní vakcíny, které by byly účinnější v předcházení nákaze než ty současné, případně jiné typy léků zaměřené speciálně právě na minimalizaci rizik dlouhého covidu.

Vynucovat restrikce je neudržitelné, vakcíny jsou jen část řešení

„Vypadá to, že možnost nakazit se covidem je v dnešní době nevyhnutelná,“ poznamenal Al-Aly s tím, že u osmi až dvanácti procent očkovaných, kteří se nakazí, může dojít k rozvoji dlouhého covidu.

„Náš současný přístup pravděpodobně povede k tomu, že zde bude spousta lidí s chronickými problémy, pro které není žádná léčba. Z některých z nich se stanou invalidé. To bude mít vliv nejen na zdraví těchto lidí, ale i na jejich pracovní schopnost, délku života, ekonomickou produktivitu a v důsledku i na společenský blahobyt. Musíme vést otevřenou celonárodní diskusi o důsledcích našeho současného přístupu,“ vysvětluje vědec.

Od začátku pandemie se virem nakazilo více než 524 milionů lidí na celém světě, z toho více než šest milionů lidí zemřelo, včetně více než milionu jen ve Spojených státech. „Řekněme, že SARS-CoV-2 tu bude deset let,“ pokračuje Al-Aly, „lidé už jsou z respirátorů a společenského odstupu unavení a je prostě neudržitelné vynucovat na nich, aby v tom pokračovali. Musíme přijít s dalšími vrstvami ochrany, které nám umožní obnovit normální život a zároveň koexistovat s virem. Současné vakcíny jsou jen částí řešení.“

Pro účely studie vědci analyzovali lékařské záznamy více než třinácti milionů veteránů. Záznamy jsou v databázi vedené americkým ministerstvem pro záležitosti veteránů, což je největší integrovaný systém poskytování zdravotní péče v USA. Vědci zkoumali údaje 113 474 neočkovaných pacientů s COVID-19 a 33 940 očkovaných pacientů, u nichž došlo k průlomové infekci, a to v období od 1. ledna do 31. října 2021.

Byli to většinou starší muži bílé pleti, nicméně vědci analyzovali také údaje, které zahrnovaly více než 1,3 milionu žen a dospělých všech věkových kategorií a ras. Studie nezahrnovala údaje, které by se týkaly varianty omikron. Ta se totiž začala šířit až koncem roku 2021. Al-Aly ale přiblížil, že předchozí studie naznačují, že vakcína je účinná proti všem současným variantám.

Další detaily studie

Kromě komplikací týkajících se srdce, mozku a plic zahrnovaly další příznaky spojené s dlouhým covidem poruchy ledvin, srážlivosti krve, duševního zdraví, metabolismu a gastrointestinálního systému.

Riziko dlouhodobého covidu bylo o sedmnáct procent vyšší u očkovaných se sníženou imunitou než u těch, kdo měli imunitu v pořádku. 

Pravděpodobnost úmrtí na covid byla u očkovaných, kteří se dostali do nemocnice, dvaapůlkrát vyšší než u těch, kdo byli hospitalizováni s chřipkou. Pravděpodobnost dlouhodobých problémů u nich byla o 27 procent vyšší než u chřipkových pacientů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...