Do Švédska připlula velryba považovaná za ruského špiona

Roku 2019 se objevila u norských břehů běluha, která se chovala velmi podivně. Už tehdy se spekulovalo o tom, že by tento kytovec mohl být zvířecím špionem vycvičeným ruským námořnictvem. Teď se sněhobílý tvor objevil i u švédského pobřeží.

Běluhu poprvé pozorovali v oblasti Finnmark na severu Norska. Od té doby se tři roky pomalu pohybuje kolem tamního pobřeží. Během posledních měsíců ale zrychlila a zamířila do švédských vod. Na konci května do nich pronikla a byla pozorována v Hunnebostrandu u jihozápadního pobřeží Švédska.

„Nevíme, proč právě teď tak zrychlila,“ uvedl pro agenturu AFP Sebastian Strand, mořský biolog z organizace OneWhale. „Hlavně se velmi rychle vzdaluje svému přirozenému prostředí,“ upozornil. Vědci nemají zatím tušení, proč se běluha chová, jak se chová, mají ale řadu hypotéz.

„Mohly by to být hormony, které ho ženou za partnerkou. Nebo to může být osamělost, protože běluhy jsou velmi společenský druh. Je možné, že zkrátka hledá jiné běluhy,“ zvažuje mořský biolog. Podle Stranda je velrybě pravděpodobně 13 až 14 let, a je tedy ve věku, kdy má velkou touhu po kontaktu s jinými zástupci svého druhu, včetně kontaktu sexuálního.

Jenže nemá nejmenší šanci tyto své potřeby naplnit. Běluha je totiž zcela osamělá, nejbližší populace tohoto druhu se nachází až u Špicberků na vzdáleném severu Norska. 

Běluha s postrojem

V norských médiích dostala běluha jméno „Hvaldimir“. Jde o slovní hříčku kombinující slova „hval“ (norský výraz pro velrybu) a Vladimir, což je narážka na křestní jméno ruského prezidenta Putina. Že je nějak spojená s Ruskem, se totiž spekuluje od jejího prvního spatření. Tehdy si totiž mořští biologové všimli, že má na těle připevněný postroj.

Ten měl na sobě držák vhodný pro uchycení kamery a na plastových úchytech nápis „majetek Petrohradu“. Když experti Hvaldimira prozkoumali, dospěli k závěru, že zřejmě unikl ze zajetí, v němž ho zřejmě cvičilo pro špionážní činnost ruské námořnictvo. Kytovec je totiž velmi zvyklý na lidi.

Moskva na tyto informace nikdy oficiálně nereagovala. 

Hvaldimir u norské lodi
Zdroj: Ein Dahmer/Wikimedia Commons

Zdravotní stav běluhy se v posledních letech zdál být velmi dobrý. Hvaldimir se totiž naučil lovit ryby v okolí norských lososích farem. Ve Švédsku ale této kořisti není zdaleka tolik, takže se vědci obávají, že by běluha mohla strádat. A reálná data jim dávají za pravdu, protože kytovec už opravdu hubne.

Barentsovo moře, kde se kytovec pohybuje, je strategicky důležitou oblastí pro řadu států. Právě zde se pohybuje spousta ruských i západních ponorek a jde o pomyslnou bránu k Severní cestě, která zkracuje námořní dopravu mezi Atlantikem a Tichým oceánem. Velmoci proto využívají ke sledování konkurentů všechny dostupné prostředky, včetně cvičených zvířat.

Kanárek s mimikou

Běluhy jsou kytovci. Mohou dosahovat velikosti až šest metrů a dožívají se 40 až 60 let. Obvykle obývají chladné vody v okolí Grónska, severního Norska a Ruska. Protože žijí v kalné vodě, naučily se využívat pro orientaci echolokaci, podobně jako netopýři se navigují pomocí odražených ultrazvukových vln pro člověka neslyšitelných.

Vydávají velmi rozmanité spektrum zvuků, a protože jsou současně velmi společenské a komunikativní, někdy se jim říká mořští kanárci. Mezi kytovci vynikají ještě jednou vlastností: mají ze všech nejbohatší mimiku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...