Dosud želvám nejvíc škodili turisté a výstavba. Teď nastupuje klimatická hrozba

K faktorům, které ohrožují mořské želvy, v současnosti přibyly klimatické změny. Organizace zabývající se ochranou těchto živočichů MEDASSET tvrdí, že dosud se dala za největší ohrožení považovat výstavba na pobřeží, rybolov a také rozvoj cestovního ruchu. Teď jsou to i velmi časté bouře a změny výšky mořské hladiny, což čerstvě vylíhlým želvám znesnadňuje dostat se bezpečně do vody.

Organizace MEDASSET, jejíž vědce citovala agentura Reuters, upozornila, že na vzestupu hladiny moře a častějších a také prudších bouřích se podílí klimatická změna. Všechny tyto faktory značně ovlivňují prostředí, v němž želvy kladou svá vejce.

„Letošní rok je podivný. Kvůli změnám klimatu panuje velmi nezvyklé počasí. Jsme svědky extrémních jevů, často je silný vítr, velké vlny zalévají pláže. Myslím, že jsme přišli o mnoho (želvích) hnízd,“ řekla mořská bioložka Myrulla Hadjichristoforuvá, která má na starosti ochranu želv na kyperském ministerstvu rybolovu.

Vzedmuté moře bývalo údajně běžné zhruba dvakrát za letní období, teď je to i jednou za čtrnáct dní, někdy i za týden.

Rizik pro želvy přibývá

Vylíhnuté želvy může na jejich cestě k moři zmást umělé světlo nebo koleje vyjeté pneumatikami aut. Když zůstanou dlouho na slunci, hrozí jim smrt a mohou se stát kořistí lišek. V moři je navíc ohrožují ptáci či ryby.

Podle vědců má oteplování vliv na pohlaví želv, za horka se totiž rodí víc samiček. Přílišné teplo také komplikuje líhnutí.

I v případě, že hnízda zůstanou neporušena, jen málo želv přežije cestu do moře. „Z každého tisíce mláďat, kterým se to podaří, do dospělosti přežijí jedna nebo dvě želvy. Ty se pak vrátí na pláž, kde se narodily, aby tam nakladly vlastní vejce,“ vysvětlila Hadjichristoforuvá.

Kypr je domovem dvou ohrožených želvích druhů, konkrétně karety zelenavé a karety obecné. V kyperském okrese Pafos je pro želvy chráněná oblast Lara, která se táhne asi deset kilometrů podél pobřeží. Hnízda jsou tam ochráněná klecemi a místa, kde se želvy líhnou, oplocená. Díky úsilí ochránců se tam podařilo zvýšit počet želvích hnízd na současných 2000 ze 300, která tam bývala před čtyřmi desítkami let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...