Důvtipný Moctezuma učí kosatky lovit žraloky obrovské

Nahrávám video

Mexičtí vědci poprvé popsali, že kosatky ve smečkách umí ulovit i největší žijící parybu – až čtrnáctimetrového žraloka obrovského. Útoky jsou zatím spojené s jedním dospělým samcem.

Kosatky a největší žijící druh žraloka se potkávají v Kalifornském zálivu. Dospělý žralok obrovský je opravdu obrovský – může měřit deset až čtrnáct metrů, jeho tělo chrání až patnáct centimetrů silná kůže. Není tedy snadnou kořistí ani pro tak silné a chytré lovce, jako jsou kosatky. Až donedávna také vědci nepozorovali, že by se tito kytovci na velké paryby vrhali. Pak se ale objevil dospělý samec kosatky Moctezuma.

Moctezuma se dá snadno poznat podle zezadu rozedrané, zcela černé hřbetní ploutve a typického chování. Moctezumovi totiž chutnají žraloci, konkrétně právě žraloci obrovští.

Žralok obrovský je sice největší současný žralok, ale pro člověka není nebezpečný. Živí se totiž podobně jako velryby jen planktonem
Zdroj: WIkimedia Commons/Matthew T Rader

Kosatky se umí živit téměř čímkoliv, co v oceánech plave – od ryb a želv až po tučňáky, lachtany nebo dokonce velryby. U jihoafrických břehů se před několika lety naučily lovit mladší a tedy menší žraloky bílé, u Kalifornie si teď zase osvojují lovecké techniky, jež stačí na žraloky obrovské.

Moctezuma jde po pánvi

Mexičtí vědci, kteří ekosystém v této oblasti studují, zaznamenali čtyři prokázané situace, kdy se kosatky na žraloky vrhly. Ve třech případech byl přítomný už zmiňovaný Moctezuma, popsali vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise Frontiers in Marine Science.

„Sledovali jsme, jak kosatky praktikují techniku společného lovu žraloků obrovských. Soustředí se přitom při útoku na pánevní oblast žraloků. Ti tak rychle ztratí velké množství krve a umožní to kosatkám snadný přístup ke žraločím játrům bohatým na lipidy,“ uvedl Erick Higuera Rivas, mořský biolog, který výzkum vedl. Spekuluje, že celá tato smečka se mohla začít na lov žraloků specializovat.

Žralok v nouzi

K útokům došlo mezi lety 2018 až 2024 v jižní části Kalifornského zálivu. Je možné, že jich proběhlo mnohem více, ale tyto čtyři se podařilo nafilmovat vědci nebo veřejností, která pak záznamy biologům předala. Jednotlivé kosatky se od sebe liší jednak zbarvením těla, ale hlavně tvarem a poškozením hřbetních ploutví.

Díky tomu vědci odhalili Moctezumu. A při jednom z lovů i samici, kterou už dříve pozorovali opakovaně v jeho přítomnosti. Naznačuje to, že by mohla být jeho příbuznou nebo s ním být v jiném vztahu; struktura smeček kosatek bývá značně proměnlivá a složitá současně.

„Při lovu spolupracují všichni členové smečky. Narážejí do žraloka tak dlouho, až ho obrátí břichem nahoru,“ popisují loveckou techniku vědci. „V této poloze se žraloci dostanou do stavu nehybnosti, v podstatě ochrnou. Nemohou se už pohybovat a tedy ani uniknout tím, že by se ponořili do větší hloubky,“ vykresluje Higuera Rivas, jak takové zabití žraloka kosatkami vypadá. „Tím, že ho mají kosatky pod kontrolou, se pak snadněji a rychleji přibližují k pánevní oblasti žraloka a jsou schopné z něj vykousat ty orgány, které jsou pro ně z hlediska výživy důležité.“

Přeje jim ale možná tak trošku i štěstí. Nejen, že je to od pánve jen kousek k játrům, navíc je tam tělo žraloků nejméně chráněné. V této oblasti mají například méně svalů a chrupavek, což umožňuje snadnější přístup k vnitřním orgánům.

V jiných geografických oblastech se kosatky možná naučily dělat totéž, důkazy jsou ale omezené, dodali vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...