Erupce supervulkánu by způsobila jen kataklyzma, ne apokalypsu, uklidňují vědci

Jednou z nejzávažnější živelních katastrof, která může nastat, je erupce takzvaného supervulkánu. Starší předpovědi naznačovaly, že by mohla ochladit planetu na stovky let. Nový výzkum přináší mnohem optimističtější výsledky.

Yellowstone, Flergrejská pole nebo Toba. Exploze supervulkánů v minulosti byly ničivé a mohou přijít znovu, a to kdykoliv a v podstatě nepředpověditelně. Predikce jsou ohledně supervulkánů značně dramatické. Odhady mluví o apokalyptickém dopadu na celou planetu. Nový výzkum ale naznačuje, že to tak zlé být nemusí.

Autoři aktuální studie se podívali na klimatické záznamy z minulosti a hledali v nich možné dopady sopečné supererupce. Pozornost věnovali takzvaným ledovým jádrům z Grónska a Antarktidy, zbytkům pravěkého ledu, který se zachoval až do současnosti hluboko v ledovcích.

Jen popel a dým

Jádra, která vědci získali, obsahovala drobná zrnka popela. Dobově odpovídala tomu, kdy asi před osmdesáti tisíci lety na území dnešní Guatemaly došlo k erupci supervulkánu Los Chocoyos. Dnes po ní zbyla jen kaldera Atitlán:

Kaldera Atitlán
Zdroj: Wikimedia Commons/Bart la Bastide

Síla erupce je jen těžko představitelná. Měla sílu osm, což znamená, že šlo o vůbec nejslabší možnou supererupci. Přesto byla víc než stokrát silnější než nejmocnější vulkanická erupce moderní doby.

Tou byla exploze filipínského Pinatuba, která se odehrála 12. června 1991. Jejím důsledkem byl 35 kilometrů vysoký sopečný oblak, skrze který se do atmosféry dostalo dvacet milionů tun síry. Díky tomu došlo ke globálnímu ochlazení planety asi o půl stupně Celsia a ekonomickým škodám ve výši stovek milionů dolarů.

Člověk se adaptoval

Pokud by si měl člověk představit, jak vypadala erupce Los Chocoyos, měl by si to vynásobit stovkou. Starší představy naznačovaly, že po erupci Los Chocoyos došlo k „armageddonu“, který se projevil poklesem teplot až na tisíc let.

Jenže nové údaje nabízejí mnohem příjemnější scénář, při němž se Země ochladila jen asi na deset až dvacet let a po třiceti letech se situace vrátila k normálu.

V době před osmdesáti tisíci lety už na Zemi žili naši prapředkové, a to dokonce přímo druh Homo sapiens. I když musely být klimatické dopady supererupce dramatické, lidský druh to zvládl zřejmě bez větších problémů. Naznačuje to, že lidé se umí na podobné kataklyzmatické události adaptovat.

„Výsledky zlepšují naše chápání toho, jak odolné může být klima vůči supererupcím,“ uvedli autoři v tiskové zprávě. „Pokračování v identifikaci největších sopečných erupcí v ledových jádrech a jejich přesné datování je nezbytné pro naše pochopení rizika, které představují pro globální klima,“ dodali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...