Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
„Dopady klimatických změn na pěstování chmele zasáhnou nejvíce jižní část Evropy, jako je například Slovinsko, Španělsko a Portugalsko. Česká chmelařská oblast dopadla v průzkumu velmi dobře, stejně tak německá oblast Hallertau,“ uvedl Možný. Nicméně i Česko se může při pěstování chmele potýkat s problémy v důsledku klimatických změn.
Z loňského výzkumu českých vědců totiž vyplývá, že kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa látek důležitých pro jeho využití při vaření piva. Pokles množství srážek a epizody sucha mají negativní dopad na výnos. Předpokládaný pokles výnosu do roku 2050 je v rozmezí od čtyř do 18 procent a obsah alfa látek o 20 až 31 procent proti současnosti.
Chmel potřebuje určité druhy půdy a umístění. Během staletí podle Možného postupně vynikly lokality, které dlouhodobě dávají nejlepší výnosy a kvalitu, což není možné jednoduše přestěhovat jinam. Proto i přes změnu klimatu je nejlepší stávající polohy pro pěstování v Česku ponechat tam, kde jsou.
V hlavní roli voda
„Sice celoevropsky se teploty budou zvyšovat rovnoměrně, střední Evropa bude z hlediska srážek na tom o něco lépe, což je i jeden z dalších důvodů. Dobré výnosy chmele vyžadují dostatek vody. Proto jsou výhodné lokality poblíž vodních toků s vyšší hladinou spodní vody. I mikroklimatické podmínky mohou být rozhodující,“ řekl Možný.
Expert míní, že si chmelaři i pivovarnický průmysl uvědomují přicházející problém v souvislosti se zvyšujícími se teplotami, suchem a tím, jak velkému tlaku v současné době čelí.
„Světový trh je provázaný a myslím si, že celosvětově většina producentů situaci sleduje. Vyvozuji to i ze statistik námi publikovaného vědeckého článku o dopadech klimatických změn na pěstování chmele v časopise Nature Communications, který je jedním z nejčtenějších,“ uvedl Možný. Dodal, že začínají vznikat různé iniciativy největších výrobců piv například ve Spojených státech, iniciativa pro pomoc tuzemským chmelařům už běží i v Česku.
Mezi nabízená řešení současné situace podle Možného patří například šlechtění odrůd chmele nebo užití vhodnější agrotechniky, která je šetrnější a pomáhá zachovávat dostupnou vodu v půdě. „Jsem optimistický a věřím, že se produkce chmele a výroba piva dokáže zachovat. Jednak díky iniciativám největších výrobců piv, stejně tak díky vědeckému výzkumu,“ dodal.
