Evropa má za sebou rok extrémních veder a tání ledu, nadějí jsou obnovitelné zdroje, říká zpráva WMO

Změna klimatu si v Evropě vybírá velkou lidskou, hospodářskou a ekologickou daň. Rok 2022 byl poznamenán extrémními vedry, suchem a lesními požáry. Teplota mořské hladiny v celé Evropě dosáhla nových maxim, což doprovázely vlny mořských veder. Tání ledovců bylo bezprecedentní. Uvádí to Zpráva o stavu klimatu v Evropě, kterou společně vypracovaly Světová meteorologická organizace (WMO) a Služba Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus. Evropa je podle dokumentu nejrychleji se oteplující kontinent světa.

„Ukazuje se, že se Evropa od 80. let 20. století otepluje dvakrát více, než je celosvětový průměr, což má dalekosáhlé dopady na socioekonomickou strukturu regionu a ekosystémy. V roce 2022 byla Evropa přibližně o 2,3 stupně Celsia nad předindustriálním průměrem (1850–1900), který byl použit jako výchozí hodnota pro Pařížskou dohodu o změně klimatu,“ popsali klimatologové a meteorologové.

Zpráva zdůrazňuje, že extrémnější počasí, včetně intenzivních veder, vydatných srážek a sucha, má stále větší dopad na dodávky, poptávku a infrastrukturu evropského energetického systému. „Rekordní vedra, která Evropané zažili v roce 2022, byla jednou z hlavních příčin nadměrného počtu úmrtí v Evropě souvisejících s počasím. Bohužel to nelze považovat za jednorázovou událost nebo zvláštnost klimatu. Naše současné znalosti klimatického systému a jeho vývoje nás informují o tom, že události tohoto typu jsou součástí vzorce, kvůli němuž budou extrémní tepelné stresy v celém regionu častější a intenzivnější,“ varoval ředitel Copernicus Climate Change Service Carlo Buontempo.

Na základě informací v databázi mimořádných událostí (EM-DAT) měla meteorologická, hydrologická a klimatická nebezpečí v Evropě v roce 2022 za následek 16 365 hlášených úmrtí a přímo zasáhla 156 tisíc lidí.

Přibližně 67 procent těchto událostí souviselo s povodněmi a bouřkami, což představuje většinu celkových ekonomických škod ve výši přibližně 44 miliard korun.

Vedro a sucho

Evropa loni zaznamenala nejteplejší léto v historii měření. Několik zemí, včetně Belgie, Francie, Německa, Irska, Itálie, Lucemburska, Portugalska, Španělska, Švýcarska a Spojeného království, zaznamenalo celkově nejteplejší rok v historii měření.

„Vysoké teploty zhoršily vážné a rozsáhlé sucho, podnítily prudké lesní požáry, které vedly k druhé největší vypálené ploše v historii, a vedly k tisícům nadměrných úmrtí spojených s vedrem,“ uvedl generální tajemník WMO Petteri Taalas. Vedra si vyžádala přes šestnáct tisíc nadměrných úmrtí.

Průměrná roční teplota v Evropě v roce 2022 se pohybovala mezi druhou a čtvrtou nejvyšší zaznamenanou teplotou, přičemž anomálie činila přibližně 0,79 stupně Celsia nad průměrem let 1991 až 2020. Tato hodnota se používá jako standardní referenční hodnota pro porovnání výkyvů teplot, srážek a dalších s třicetiletým průměrem a poskytuje tak informace odvětvím citlivým na klima.

Srážky byly v roce 2022 na většině území podprůměrné. Na Pyrenejském poloostrově to byl čtvrtý suchý rok v řadě a v horských oblastech Alp a Pyrenejí třetí suchý rok v řadě.

Francie měla nejsušší leden až září a Spojené království a Uccle (Belgie) měly nejsušší leden až srpen od roku 1976, což mělo dalekosáhlé důsledky pro zemědělství a výrobu energie. Zásoby vody ve Španělsku se do 26. července snížily na 41,9 procenta celkové kapacity, přičemž v některých povodích byla kapacita ještě nižší.

Alpské či grónské ledovce mizí

Ledovce v Evropě ztratily od roku 1997 do roku 2022 přibližně 880 kilometrů krychlových ledu. Nejhůře byly postiženy Alpy, kde se tloušťka ledu snížila v průměru o 34 metrů. V roce 2022 zaznamenaly ledovce v evropských Alpách nový rekordní úbytek hmoty během jediného roku, který byl způsoben velmi malým množstvím sněhu v zimě, velmi teplým létem a usazováním saharského prachu.

Grónský ledový příkrov ztratil v letech 1972 až 2021 asi 5362 gigatun ledu, což přispělo ke globálnímu průměrnému zvýšení hladiny moře o přibližně 14,9 milimetru. Podle vědeckých hodnocení pokračoval ve ztrátě hmoty i během roku 2022.

Průměrné teploty povrchu moří v oblasti severního Atlantiku byly nejteplejší v historii a velká část regionu byla postižena silnými, nebo dokonce extrémními vlnami mořských veder. Míra oteplování povrchových vod oceánů, zejména ve východní části Středozemního moře, Baltském a Černém moři a v jižní části Arktidy, byla více než třikrát vyšší než celosvětový průměr.

Mořské vlny veder vedou k migraci druhů a hromadnému vymírání, příchodu invazních druhů a narušení ekosystémů a biologické rozmanitosti.

Evropa má problémy, ale i naději

Znamením naděje do budoucna je podle zprávy fakt, že v roce 2022 se poprvé vyrobilo víc elektřiny z obnovitelných zdrojů než ze znečišťujících fosilních plynů. Větrná a solární energie vyrobila v loňském roce 22,3 procenta elektřiny v Evropské unii (EU) a předstihla tak fosilní plyny (dvacet procent).

„Větší využívání obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie je klíčové pro snížení závislosti na fosilních palivech,“ zdůraznil Taalas. „Klimatické služby hrají klíčovou roli při zajišťování odolnosti energetických systémů vůči otřesům souvisejícím s klimatem, při plánování provozu a při informování o opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti,“ dodal. 

Změny klimatu přinášejí stále větší problémy jaderné energetice. Přerušení provozu jaderných elektráren v důsledku nepříznivých klimatických podmínek se v posledních třech desetiletích celosvětově zvýšilo, i když stále tvoří velmi malý podíl na celkovém počtu výpadků jaderných elektráren.

V roce 2021 představovaly hlášené výpadky výroby způsobené počasím přibližně 0,33 procenta celosvětové výroby jaderné energie (data za rok 2022 ještě nebyla k dispozici). Hlavními faktory jsou nízké průtoky v řekách a rostoucí teploty a extrémní horka.

Podle dlouhodobých scénářů zhoršování klimatu by v jižní Evropě mohlo dojít k jedněm z největších celosvětových procentních nárůstů extrémních teplot nad 40 stupňů Celsia a počtu po sobě jdoucích suchých dnů. Tento výsledek, zejména pro potenciální lokality jaderných elektráren v jižní Evropě, zdůrazňuje nutnost zavedení adaptačních opatření spojených s přísnými bezpečnostními revizemi, pokud bude rozhodnuto o pokračování provozu elektráren.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 3 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 17 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 19 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 19 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 21 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.