Expedice s českou účastí našla v Maroku půl miliardy let staré členovce

Vědci v Maroku objevili zkameněliny rozmanitých druhů živočichů podobných krevetám. Nálezy pochází z období prvohor, jsou tedy staré 470 milionů let. V oblasti Tajšút v jihovýchodním Maroku působil mezinárodní tým, v němž byl i Lukáš Laibl z Geologického ústavu Akademie věd. Výsledky výzkumu vyšly v žurnálu Scientific Reports.

V období, kdy tito živočichové žili, pobývala většina organismů na dně moří. Teď ale výzkumníci zjistili, že velcí členovci mohli plavat i nad mořským dnem, protože je chránily pevné krunýře. Ve vzácných případech navíc právě takové robustní krunýře, schránky nebo kostry ukrývají měkké části těl živočichů, například vnitřní orgány nebo končetiny.

V minulosti mohli tito živočichové měřit až dva metry. Jejich nynějšími vzdálenými příbuznými jsou krevety, pavouci a hmyz.

Pravěcí členovci nalezení v Maroku
Zdroj: Scientific Reports

Vědci plánují své nálezy zkoumat i nadále. Předpokládají totiž, že zkameněliny odhalí i dosud neznámé druhy živočichů. „Na této lokalitě je všechno nové – sedimentologie, paleontologie, a dokonce i zachování fosilií – což ještě více podtrhuje význam marockých nalezišť pro doplnění našich znalostí o minulém životě na Zemi,“ nastínil hlavní autor studie Farid Saleh z Lausannské a Jün-nanské univerzity.

„Oblast Tajšút je důležitá nejen díky dominanci velkých členovců. Našli jsme zde i dosud neznámé druhy trilobitů,“ doplňuje Lukáš Laibl. „Naleziště Tajšút nám otevírá nové cesty výzkumu.“

Maroko je místem velkého množství nalezišť, a to od trilobitů po dinosaury. V roce 2003 byl například v jihozápadním Maroku objeven zhruba 180 milionů let starý předchůdce diplodoka. V loňském roce zase výzkumníci v pobřežním městě Temara odhalili předměty, které nasvědčovaly tomu, že si lidé vyráběli oděvy už před 120 tisíci lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...