Podle nové studie mohou téměř tři čtvrtiny světové populace v příštích dvaceti letech očekávat výrazné a rychlé změny počasí, které se projeví nejvíc v extrémních teplotách a také srážkách. Příčinou jsou vyšší emise skleníkových plynů, jež zvyšují nestabilitu v atmosféře.
Pokud by se podařilo dalšímu růstu emisí zabránit, byly by podle studie negativní dopady nižší. Výzkum ukazuje, že pokud se emise sníží natolik, aby se dosáhlo cílů Pařížské dohody, mohla by čelit rizikům extrémního počasí „pouze“ pětina světové populace. V případě, že ke snížení emisí nedojde, bylo by to ale sedmdesát procent.
Klimatologové ve studii, která vyšla v odborném časopise Nature Geoscience, popsali, jak se dopady globálního oteplování mohou kombinovat s běžnými výkyvy počasí – výsledkem jsou pak období velmi rychlých změn extrémních podob počasí, primárně teplot a srážek.
Složité předpovědi
Hlavní autorka výzkumu Carley Ilesová uvedla: „Vliv klimatu na počasí je velmi silný. Zaměřili jsme se na regionální změny vzhledem k jejich většímu významu pro lidi i ekosystémy ve srovnání s globálním průměrem. Identifikovali jsme díky tomu části světa, které podle prognóz zaznamenají v nadcházejících desetiletích podstatné změny v míře výskytu jednoho nebo více indexů extrémních událostí.“
Vědci ve studii použili rozsáhlé simulace klimatických modelů. Ty ukázaly, že v příštích dvaceti letech dojde v každém případě k silným změnám teplotních a srážkových extrémů. Ale různí se předpovědi, jak rozsáhlé tyto oblasti v tropech a subtropech budou.
Pokud dojde k naplnění závazků, které státy daly v Pařížské dohodě, pak by měla být zasažená území, kde žije asi dvacet procent světové populace, tedy 1,5 miliard lidí. Ale když se tento cíl splnil nepodaří, tak extrémy zasáhnou oblasti, kde žije sedmdesát procent lidstva.
Změny zrychlují změny
Rychlé změny počasí zvyšují riziko vzniku bezprecedentních podmínek, které mohou vést k významnému růstu počtu extrémních událostí. Například vlny veder mohou způsobit stres z horka a nadměrnou úmrtnost lidí i hospodářských zvířat, stres ekosystémů, snížení zemědělských výnosů, potíže s chlazením elektráren a narušení dopravy. Podobně mohou extrémní srážky vést k záplavám a škodám na sídlech, infrastruktuře, plodinách a ekosystémech, zvýšené erozi a snížené kvalitě vody. Podle výzkumu je současná společnost velmi zranitelná vůči vysoké rychlosti změn extrémních jevů, hlavně pokud se zvyšuje více nebezpečí najednou.
Spoluautorka studie Laura Wilcoxová z Univerzity v Readingu doplnila: „Zjistili jsme také, že rychlé čištění znečištěného ovzduší, především nad Asií, vede ke zrychlenému souběžnému nárůstu extrémů veder a ovlivňuje asijské letní monzuny. Vyčištění ovzduší je sice ze zdravotních důvodů zásadní, ale látky v těchto emisích maskovaly některé účinky globálního oteplování. Teď se ale může toto potřebné a vlastně i nutné odstranění znečišťujících látek spojit s globálním oteplováním a přinést velmi výrazné změny extrémních podmínek v příštích desetiletích.“
Nový článek se sice zaměřuje hlavně na pravděpodobnost rychlých změn, autoři ale zdůrazňují, že výsledky mají důležité důsledky také pro adaptaci lidstva na změnu klimatu. „Jediným způsobem, jak se s tím vypořádat, je připravit se na situaci s mnohem vyšší pravděpodobností bezprecedentních extrémních událostí, a to již v příštích dvou desetiletích,“ dodává Bjørn Samset z Centra pro mezinárodní výzkum klimatu Cicero, který se na studii podílel.
