Futuristický hyperloop poprvé vyrazil s pasažéry. Trasu Praha–Brno by mohl zvládnout za 14 minut

Společnost Virgin Hyperloop podnikatele Richarda Bransona dokončila první jízdu systémem vysokorychlostní dopravy potrubím s lidmi. Učinila tak důležitý bezpečnostní test této technologie, která by mohla transformovat přepravu osob i nákladů, uvedla agentura Reuters.

Kapslí pro přepravu osob se svezli manažeři firmy, technický ředitel a její spoluzakladatel Josh Giegel a ředitelka pro zážitky cestujících Sara Luchianová. Na testovací trati v Las Vegas dosáhla jejich kapsle rychlosti 172 kilometrů v hodině.

Technologie vysokorychlostní přepravy osob nazývaná hyperloop se stala populární díky miliardáři Elonu Muskovi, který ji začal propagovat v roce 2013 a přiměl několik firem, aby se připojily k rozvoji tohoto systému. Systém je založen na pohybu přetlakových kapslí podtlakovými trubkovými tunely.

Kapsle rychlé jako letadla

Virgin Hyperloop očekává, že by se v budoucnosti mohly jeho kapsle s cestujícími a nákladem pohybovat rychlostí nejméně 966 kilometrů v hodině. Cesta mezi New Yorkem a Washingtonem by tak trvala pouhých 30 minut a byla by dvakrát rychlejší než komerčním letadlem a čtyřikrát rychlejší než vysokorychlostním vlakem. Pokud by podobná doprava vznikla například mezi Brnem a Prahou, pak by cesta trvala ani ne čtvrt hodiny.

Firma už uskutečnila více než 400 testovacích jízd, dosud všechny bez lidí. Kapsle zatím dosáhla nejvyšší rychlosti asi 300 kilometrů za hodinu. Virgin Hyperloop by ráda získala bezpečnostní certifikaci do roku 2025, komerční provoz plánuje zahájit do roku 2030.

  • Koncept Hyperloopu, tedy nového způsobu cestování v kapsli uvnitř nízkotlakého potrubí, představil roku 2013 Elon Musk. Systém by podle něj teoreticky mohl přepravovat cestující i náklady rychlostí až 1200 km/h. 
  • V květnu roku 2016 uskutečnila společnost Hyperloop One v nevadské poušti první veřejný test, během něhož tvůrci demonstrovali funkčnost pohonné jednotky.
  • Mít vlak, který jezdí rychlostí až 1200 kilometrů za hodinu, se stává cílem stále většího počtu zemí. První funkční Hyperloop by mohl vzniknout ve Spojených arabských emirátech.
  • Elon Musk už myšlenku Hyperloopu opustil, nyní se zamřuje spíše na „Loop“, tedy na systém tunelů pro automobily, které by mohly vést pod americkými městy.

Projekt Bratislava–Vídeň padl, do Brna také nepojede

Rychlotrať typu Hyperloop měla do roku 2021 spojit slovenskou metropoli s nedalekou Vídní. Společné memorandum uzavřela americká firma Hyperloop Transportation Technologies (HTT) se slovenskou stranou před čtyřmi lety. O dva roky později ale projekt skončil. Příčinou byly neshody obou stran.

Podobně dopadlo také vyjednávání o hyperloopu v Brně. Roku 2017 stejná společnost vyjednávala s městem Brnem, cílem mělo být propojit Prahu, Brno a Bratislavu dopravním systémem budoucnosti.

Vzniklo dokonce memorandum o spolupráci, ale dalšího už nic. Například testovací trať, která měla být dokončená do roku 2020, se ani nezačala stavět, ani nevznikla její studie proveditelnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 30 mminutami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 2 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 20 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026
Načítání...