Hannibal opravdu táhl přes Alpy se slony, ukazuje poprvé nový nález

O přítomnosti slonů v armádě vojevůdce Hannibala, který chtěl dobýt Řím, chyběl až doposud vědcům fyzický důkaz. Teď ho získali, analýza prokázala nález sloní kosti. Experti ale zažili i menší zklamání.

Když se legie římského vojska střetly se slony kartaginského vojevůdce Hannibala, byla to i pro dobře trénované vojáky výzva. Čtyři metry vysocí tlustokožci bez problémů pronikali sevřenými řadami, vrhací oštěpy ani šípy jim moc nevadily a dokázali rozbít nepřátelská formace.

Není divu, že si podle historiků vzal Hannibal slony do svého vojska i při výpravě do Itálie. Když se vydal na jaře roku 218 před naším letopočtem v čele víc než třicetitisícové armády dobýt Řím, mělo ho doprovázet 37 válečných slonů.

Co se týká rozsahu, neměly punské války – série tří mezikontinentálních válek mezi Římskou republikou a kartaginskou říší – ve starověku konkurenci. Bojovalo se na dvou světadílech, v Evropě i Africe, boje trvaly s přestávkami asi 120 let.

„Využití slonů jako ‚válečných strojů‘ na evropské půdě během punských válek zanechalo hlubokou stopu v západním umění, literatuře a kultuře – jde o dědictví předávané prostřednictvím klasických záznamů i pozdějším autorům. Po staletí se obraz Hannibala vedoucího své slony přes Alpy stal ikonou, opakujícím se motivem, který přijali hudebníci, spisovatelé, dramatici a nakonec i filmový průmysl,“ popisují autoři nového výzkumu, jak důležitou součástí dějin se tato událost stala.

Dlouhou dobu vědci neměli důkazy o slonech, které by byly hmatatelné. Dříve získali jen náznaky v podobě chemických a organických látek z Col de la Traversette v jižních Alpách, které by mohly odpovídat slonům.

Stavba nemocnice odhalila kost

Až v létě 2020 začali v Córdobě stavět novou nemocnici a standardní archeologický výzkum tam kromě mnoha dalších nálezů převážně vojenské povahy odkryl i kost. Tu později vědci popsali jako zápěstní kost slona. Vojenský kontext silně naznačuje, k čemu zvíře sloužilo, tato část sloního těla se navíc nevyužívá pro žádné účely, což snižuje pravděpodobnost, že to byl třeba jen něčí suvenýr z cest.

A také podle radiokarbonové analýzy patří do doby druhé punské války. Bohužel je v tak špatném stavu, že není možná její další analýza. To archeology poněkud zklamalo, těšili se totiž, že vyřeší jednu z největších záhad punských válek: jaké slony vlastně Hannibal ve své armádě měl.

Hannibal pocházel z Kartága, tedy místa, kde dnes leží Tunisko. Dalo by se tedy předpokládat, že jeho sloni byli sloni afričtí. Jenže ti jsou jen těžko ochočitelní – jejich použití na dlouhých pochodech, v armádách a společně s dalšími zvířaty, jako jsou koně, tak nedává moc smysl.

Jejich indičtí bratranci jsou sice ochočitelní snadno, vyvolává to ale zase otázku, jak se mohly desítky těchto zvířat dostat do Kartága na vzdálenost více než tří tisíc kilometrů. Ani jedna z možností není tedy úplně uspokojující. Věda tak dnes nejvíc pracuje s hypotézou, že Hannibalovo „slonstvo“ tvořili hlavně zástupci dnes už vyhynulého severoafrického poddruhu Loxodonta africana pharaoensis, který byl výrazně menší a také krotší než jeho dnešní příbuzní ze stejného světadílu.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 14 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...