Hnízda orlosupů ukrývají artefakty staré i stovky let. Vědci je teď poprvé popsali

Vědci našli doposud nevytěžený zdroj archeologických a historických informací. Jsou jím hnízda dravých ptáků, kteří žijí vysoko ve skalách a nosí si do nich kořist.

Kdyby se točil díl Indiana Jonese, mohl by začínat scénou, kdy odvážný archeolog prchá se vzácným artefaktem z orlosupího hnízda a jen na poslední chvíli stihne před ostrým zobákem téměř třímetrového ptáka ještě uzmout svůj klobouk. Právě hnízda těchto velkých mrchožroutů totiž opravdu přilákala archeology, kteří v nich nacházejí důležité archeologické poklady.

Straka je vyhlášená zlodějka, která sebere, na co narazí, Když se ta věc blýská, o to lépe, ale nepohrdne téměř ničím a šup s tím do hnízda. Podobné chování má i spousta jiných ptáků, jen je to o nich méně známé. A dělají to i ti největší, jako jsou sokoli, orli nebo supi. U nich je ale ještě jedna zajímavost, o níž se tolik neví: používají hnízda po celé generace, někdy až stovky let.

Když je hnízdo dostatečně bezpečné, předává se doslova z generace na generaci jako kvalitní rodinný domek. A podobně jako u lidí také u supů a orlů každá další generace přispěje ke stavbě nějakým tím materiálem. Toto chování je dobře zdokumentováno u orlosupa bradatého. Tento ohrožený predátor s rozpětím křídel až 2,8 metru si staví hnízda v jeskyních na skalních stěnách, ve skalních úkrytech nebo na římsách. Tedy na místech, kam se za ním nikdo jen tak nedostane, v Evropě nejvíc v Pyrenejích.

Vyhynutí jako příležitost

Protože je druh chráněný, není možné jeho hnízda jen tak studovat – ptáky by to vyplašilo a už by se do nich nemuseli vrátit. Jenže kolem roku 2008 ornitologové zjistili, že v jižním Španělsku už druh vyhynul. A tak se skupina vědců vydala do skal, aby tam několik tuctů těchto hnízd prozkoumali; využili toho, že je zde suchý a chladný vzduch, který všechno skvěle konzervuje.

Lidské artefakty nalezené v hnízdě orlosupa
Zdroj: Ecology

Teď vědci vydali zprávu o tom, co v hnízdech našli. „V letech 2008 až 2014 jsme provedli intenzivní výzkum zaměřený na více než padesát dobře zachovaných historických hnízd orlosupa bradatého v některých částech jižního Španělska, kde tento druh vyhynul před sedmdesáti až sto třiceti lety. Celkem bylo prozkoumáno dvanáct hnízd a pozůstatky byly identifikovány a analyzovány vrstvu po vrstvě podle zavedených metod.“

Vědci na místě prohledali staletí staré skořápky supích vajec, zbytky jejich kořisti a hnízdní materiál. Ale nejzajímavějším objevem bylo 226 artefaktů, které byly vyrobeny nebo upraveny lidmi. Mezi nalezenými předměty byly například prak vyrobený z trávy, boty, šíp do kuše, zdobený kus ovčí kůže a dřevěná kopí.

Hnízdo jako archeologický i ekologický zdroj

Ještě překvapivější bylo, že podle datování pomocí uhlíku bylo několik předmětů starších než šest set let. Výsledky z jedné boty se datovaly přibližně do doby před 675 lety, zatímco zdobená kůže byla stará přibližně 650 let. Datování ale odhalilo celou řadu časových období, přičemž jeden kus košíku pocházel přibližně z doby před 150 lety.

Orlosup bradatý v Zoo Praha
Zdroj: Matěj Baťha/Wikimedia Commons/CC BY-SA 3.0/podrobnosti licence níže

„Díky pevnosti hnízdních struktur orlosupa a jejich umístění v západním Středomoří, obvykle na chráněných místech, jako jsou jeskyně a skalní úkryty s relativně stabilní teplotou a nízkou vlhkostí, fungovaly jako přírodní muzea, která uchovávala historický materiál v dobrém stavu,“ píší autoři.

Kromě předmětů vyrobených člověkem zde vědci našli 2117 kostí, 86 kopyt, 72 zbytků kůže, 11 zbytků srsti a 43 skořápek vajec. Tato hnízda také označují za vynikající a zatím nepříliš využívaný nástroj pro zkoumání a lepší pochopení ekologie, trendů v biodiverzitě a environmentálních změn, kterým jsou supové vystaveni. Výsledky by také mohly potenciálně posloužit jako základ pro budoucí obnovu míst, kam by se tito ptáci mohli jednou vrátit.

Podrobnosti licence zde.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...