Houby zpracují třetinu ročních emisí oxidu uhličitého. Jsou podceňovaným spoluhráčem lidstva

Houby podporují život na souši už skoro půl miliardy let. Právě ony pomáhají svou mykorhizou dodávat rostlinám půdní živiny, které jsou nezbytné pro jejich růst. Tím tvoří základ pyramidy, na které stojí celý současný svět. V posledních letech ale vědci zjistili, že kromě toho, že tyto houby vytvářejí symbiotické vztahy s téměř všemi suchozemskými rostlinami, jsou také důležitým kanálem pro přenos uhlíku do půdních ekosystémů. A tedy jsou klíčovým, ale dříve podceňovaným hráčem ve změně klimatu.

Autoři studie, která vyšla v červnu v časopise Current Biology, odhadli, že houby ročně pohltí asi 13,12 gigatun ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2e) zachycovaného suchozemskými rostlinami – to odpovídá asi 36 procentům globálních emisí fosilních paliv za celý rok. Vzhledem k tomu, že 70 až 90 procent suchozemských rostlin vytváří symbiotické vztahy s mykorhizními houbami, vědci už dlouho předpokládají, že jejich sítěmi se do půdy musí dostávat velké množství uhlíku. Teď to tato analýza potvrdila.

„Vždy jsme měli podezření, že jsme možná přehlíželi významnou zásobárnu uhlíku,“ vysvětluje profesorka Heidi Hawkinsová, která výzkum vedla. „Je pochopitelné, že se velký důraz klade na ochranu a obnovu lesů, které mají velký význam v přirozeném zmírňování klimatických změn. Jen malá pozornost se ale věnovala osudu obrovského množství oxidu uhličitého, které tyto rostliny během fotosyntézy přesouvají z atmosféry a posílají je pak pod zem mykorhizním houbám.“

Mykorhizní houby přenášejí minerální živiny svým rostlinným partnerům a získávají od nich za to „jako protislužbu“ uhlík. Tuto oboustranně výhodnou výměnu umožňují vazby mezi myceliem hub (vláknitými sítěmi, které tvoří většinu houbové biomasy) a kořeny rostlin. Jakmile se tento dostane pod zem, využívají ho mykorhizní houby k růstu rozsáhlejšího mycelia, které jim pomáhá prozkoumávat půdu. V půdě se také váže lepkavými sloučeninami vylučovanými houbami a může zůstat pod zemí ve formě mrtvé houbové masy, která zase funguje jako strukturní stabilizace půdy. 

Schéma mykorhizy. Šedá vlákna jsou mycelium
Zdroj: Nefronus/Wikimedia Commons

Vědci sice už vědí, že uhlík proudí houbami, ale jak dlouho tam zůstává, je stále poněkud nejasné. „Velkou mezerou v našich znalostech je trvalost uhlíku v mykorhizních strukturách. Víme, že část uhlíku zůstává v mykorhizních strukturách, dokud houba žije, a dokonce i poté, co odumře,“ říká Hawkinsová. „Část se rozloží na malé molekuly uhlíku a odtud se buď naváže na částice v půdě, nebo je dokonce znovu využita rostlinami. A určitě se také část uhlíku ztratí jako plynný oxid uhličitý při dýchání jinými mikroby nebo samotnou houbou.“

Neviditelný svět pod našima nohama

Tato studie je součástí celosvětové snahy o pochopení role, jakou houby hrají v ekosystémech naší planety. „Víme, že mykorhizní houby jsou životně důležitými inženýry ekosystémů – ale přitom jsou neviditelné,“ doplňuje hlavní autor studie Toby Kiers z Vrije University Amsterdam. „Mykorhizní houby jsou základem potravních sítí, které podporují většinu života na Zemi, ale teprve teď začínáme chápat, jak vlastně fungují. Pořád se máme co učit.“

Na houbách záleží i stabilita lidské civilizace. Organizace OSN pro výživu a zemědělství varuje, že asi 90 procentům půdy hrozí do roku 2050 znehodnocení. To znamená méně potravin pro všechny na planetě. Jenže houby většina zpráv a plánů na ochranu půdy ignoruje. 

Kořenové špičky muchomůrky v mykorhizním svazku
Zdroj: MC Bioinformatics/Wikimedia Commons

„Mykorhizní houby představují slepé místo v modelování, ochraně a obnově uhlíku,“ říká spoluautorka Katie Fieldová z Sheffieldské univerzity. „Půdní ekosystémy podléhají znepokojivou rychlostí ničení, hlavně kvůli zemědělství, průmyslu a dalším průmyslovým odvětvím. Ale širší dopady narušení půdních společenstev jsou téměř neznámé. Když narušujeme prastaré systémy podporující život v půdě, poškozujeme tím svou snahu o omezení globálního oteplování a podkopáváme tak zdraví a odolnost ekosystémů, na nichž jsme závislí,“ dodává profesorka Fieldsová.

Houby mohou lidstvu pomoci při změně klimatu

Na této studii se podílel i slavný expert na houby Merlin Sheldrake, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Nahrávám video

„Spousta lidských činností ničí podzemní ekosystémy. Kromě toho, že omezíme jejich poškozování, také musíme radikálně zvýšit tempo výzkumu,“ popisuje možná řešení Sheldrake. „Organizace jako SPUN, Fungi Foundation a GlobalFungi vedou masivní celosvětové úsilí o odběr vzorků s cílem vytvořit otevřené mapy houbových sítí na Zemi. Tyto mapy pomohou zmapovat vlastnosti podzemních ekosystémů, jako jsou důležitá místa pro ukládání uhlíku, a zdokumentovat nové druhy hub schopné odolávat suchu a vysokým teplotám.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...