I nejbohatší Američané se dožívají nižšího věku než Evropané, popsala studie

Stejně bohatí lidé v Evropě a USA mají odlišnou délku života. Experti na veřejné zdraví z americké Brownovy univerzity porovnali odpovídající skupiny na obou březích Atlantiku. Ve všech zkoumaných kategoriích umírají lidé z USA dříve než jejich protějšky ze starého světa.

Vědci porovnali údaje od více než 73 tisíc dospělých Evropanů a Američanů ve věku 50–85 let. Jejich cílem bylo zjistit, jak bohatství na těchto dvou světadílech ovlivňuje pravděpodobnost úmrtí. Část výsledků byla očekávaná, jiná méně. Například se potvrdil silný vliv bohatství na délku života: více majetku zvyšovalo pravděpodobnost dlouhého života. Zajímavější ale bylo, že tento rozdíl mezi chudými a bohatými byl mnohem výraznější v USA než na opačné straně oceánu.

Evropa zároveň USA porazila ve ve všech kategoriích, jež studie prozkoumala: na každé úrovni bohatství v USA byla úmrtnost vyšší než v částech Evropy, které vědci zkoumali. To znamená, že i ti nejbohatší Američané se v průměru dožívají kratšího věku než nejbohatší Evropané. Co je ale překvapivé: v některých případech se míra dožití nejbohatších Američanů vyrovná nejchudším Evropanům v západních částech Evropy, jako je Německo, Francie a Nizozemsko.

Americký zdravotní problém

Průměrná délka života v USA v posledních letech klesá, uvedla autorka studie Irene Papanicolasová. Studie podle ní poskytuje podrobnější obraz o průměrné délce života v USA v různých demografických oblastech ve srovnání s různými částmi Evropy.

„Výsledky jsou jasnou připomínkou toho, že ani nejbohatší Američané nejsou chráněni před systémovými problémy v USA, které přispívají ke zkrácení průměrné délky života. Patří mezi ně nejen ekonomická nerovnost, ale i faktory jako stres, strava nebo rizika životního prostředí,“ zdůrazňuje vědkyně.

A nabízí i řešení: „Pokud chceme zlepšit zdraví v USA, musíme lépe porozumět základním faktorům, které přispívají k těmto rozdílům – zejména mezi podobnými socioekonomickými skupinami – a proč se projevují v různých zemích na rozdílných zdravotních výsledcích.“

Dva americké světy

Studie ukazuje Spojené státy jakou velmi sociálně rozdělenou zemi. Úmrtnost byla u čtvrtiny nejbohatších o čtyřicet procent nižší než u čtvrtiny nejchudších. U účastníků z jižní Evropy byla odhadovaná míra úmrtnosti po celé období studie přibližně o třicet procent nižší než u účastníků z USA, zatímco u účastníků z východní Evropy byla odhadovaná míra úmrtnosti o třináct až dvacet procent nižší.

V USA je také velmi silný takzvaný „efekt přeživšího“. Stereotypický obraz amerického seniora ukazuje činorodého, aktivního člověka mnohem častěji, než je tomu v Evropě. To je ale právě způsobené výše uvedeným efektem. Chudší a méně zdraví lidé v USA totiž umírají o tolik dříve, že zbylá populace seniorů vypadá jako opravdu zdravější a bohatší. „To vytváří iluzi, že nerovnost v bohatství se v čase snižuje, zatímco ve skutečnosti je částečně způsobena předčasným úmrtím nejchudších Američanů,“ varují před špatným chápáním dat autoři.

„Naše předchozí práce ukázala, že v USA a Evropě se nerovnost v bohatství po 65. roce věku snižuje; jenže v USA se snižuje proto, že nejchudší Američané umírají dříve a ve větším poměru,“ potvrzuje Papanicolasová. Studie podle ní poskytuje střízlivý pohled na zdravotní stav americkém populace i na tamní zdravotní systém. Současně ale také nabízí politikům výzvy, které by stály za to řešit, aby se stále rostoucí rozdíly v bohatství a úmrtnosti podařilo snížit.

„Když se podíváte na jiné země, zjistíte, že tam jsou výsledky lepší, a to znamená, že se od nich můžeme poučit a zlepšit se,“ dodávají autoři. „Nejde nutně o to, abychom utráceli více – jde o to, abychom se zabývali faktory, které přehlížíme a které by mohly přinést mnohem větší výhody, než si uvědomujeme.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...