Imunita proti covidu by mohla vydržet celý život, ukazuje několik výzkumů

V kostní dřeni lidí, kteří prodělali covid-19 nebo proti němu byli očkovaní, přežívají důležité imunitní buňky – a to naznačuje, že by imunita proti této nemoci mohla být velmi dlouhodobá, možná dokonce prakticky celoživotní.

Podle současného vědeckého poznání může vydržet imunita proti nemoci covid-19 nejméně rok – pokud u nakaženého vůbec vznikne. Dlouhodobější odhady se jen těžko provádějí, protože covid je tu teprve relativně krátkou dobu. Přicházejí ale indicie, že by přinejmenším u části lidí mohla vznikat imunita dlouhodobá.

Dvě studie, které vyšly na jaře letošního roku, ukazují, že lidé, kteří měli covid-19 a překonali ho a později ještě byli očkovaní, nebudou zřejmě potřebovat žádné další posilovací dávky vakcín. Naopak, ti, kdo sice očkovaní byli, ale nemocí si neprošli, s největší pravděpodobností budou nějaké posilovací injekce potřebovat. Totéž platí pro ty, kdo sice nemoc měli, ale nevznikla u nich robustní imunitní reakce.

Nové poznání

Obě studie zkoumaly lidi, které virus SARS-CoV-2 nakazil více než před rokem. Vědci se snažili najít osoby, které se nakazily hned na začátku epidemie. Ukázalo se, že imunitní buňky, které nesou vzpomínky na tuto nemoc, zůstavají v kostní dřeni. 

Je to podobné jako s knihou: když ji člověk přečte, odloží si ji do knihovny – ale když si potřebuje něco z knihy připomenout, prostě si ji z poličky vytáhne a opět přečte. Podobně se do buněk v kostní dřeni ukládají vzpomínky imunitního systému na předchozí infekci covidem – a podle jedné ze studií publikované v časopise Nature mohou kdykoliv v případě potřeby znovu začít vyrábět protilátky.

Druhá studie, zveřejněná zatím bez recenzního řízení na serveru BioRxiv, zase prokázala, že tyto paměťové B lymfocyty pokračují ve zrání a posilování ještě nejméně 12 měsíců po nemoci. To podle autorů naznačuje, že imunita vyvolaná nemocí i očkováním by mohla být opravdu dlouhodobá.

Obě práce mohou podle deníku New York Times zmírnit obavy, že imunita vůči viru je jenom přechodná – tak je tomu například u jiných lidských koronavirů, které způsobují jen běžné lehké nachlazení. Ty jsou ale narozdíl od viru SARS-CoV-2 mnohem proměnlivější a lidská imunita si je tak hůř pamatuje.

Imunolog Michel Nussenzweig z Rockefellerovy univerzity v New Yorku, který je hlavním autorem práce o délce imunity, tvrdí, že paměťové buňky, jež vznikly jako reakce na nákazu a poté byly ještě posílené očkováním, jsou tak silné, že odolávají i nejrůznějším variantám nového koronaviru. A to znamená, že lidé, kteří si covidem prošli a pak byli naočkovaní, s velkou pravděpodobností nebudou potřebovat třetí posilovací dávku vakcíny, jež by měla ostatním pomoci právě proti vznikajícím variantám.

„Lidé, kteří měli covid a nechali se očkovat, mají opravdu úžasnou odezvu a skvělou sadu protilátek, protože si své protilátky stále vyvíjejí,“ řekl doktor Nussenzweig New York Times. „Předpokládám, že jim vydrží dlouho,“ dodal.

Jen očkování úplně nestačí

Tyto výsledky ale nemusí platit pro osoby, které covid neměly, ale byly „jen“ očkovány. Imunitní paměť totiž u nich bude pravděpodobně jiná než ta získaná proděláním nemoci.
Podle Nussenzweiga u nich tedy bude zřejmě nutné podání další dávky vakcíny, která nějakým způsobem imunitní paměť ještě podpoří.

„To je věc, kterou se už brzy, velmi brzy dozvíme,“ uvedl vědec.

Při prvním setkání s virem se B buňky rychle množí a vytvářejí velké množství protilátek. Jakmile organismus akutní nemoc vyřeší, v kostní dřeni se usídlí malý počet buněk, které neustále pumpují mírné množství protilátek.

Odporují výsledky starším studiím?

Studie Aliho Ellebedyho z Washingtonské univerzity zkoumala imunitu 77 lidí, kteří měli covid. Jen šest z nich muselo s touto nemocí do nemocnice, zbytek zvládl chorobu jen s mírnými příznaky.

Ukázalo se, že hladina protilátek u nich čtyři měsíce po nemoci rychle klesla a pak pokračovala v poklesu ještě několik dalších měsíců. To odpovídá řadě jiných studií. Není to ale důkaz toho, že by obranyschopnost organismu klesala: kdyby krev obsahovala vysoké množství protilátek proti každému patogenu, s nímž se kdy tělo setkalo, nebylo by v ní nic jiného než jen protilátky.

Imunitní systém má ale jiný trik: zatímco množství protilátek v krvi po nemoci rychle klesá, paměťové B buňky zůstávají v kostní dřeni stabilní a jsou připravené v případě potřeby (tedy v případě dalšího setkání s nákazou) zasáhnout.

Ellebedy a jeho tým získali vzorky kostní dřeně od 19 lidí zhruba sedm měsíců poté, co překonali covid-19. Patnáct jich mělo paměťové B buňky v detekovatelném množství, ale čtyři ne. Podle práce to potvrzuje již dříve pozorovaný jev: někteří si po nemoci imunitu vůbec nevytvoří. Proč, to zatím není známé, ale vědci to již nyní intenzivně zkoumají – může to hrát klíčovou roli v dalších letech s covidem.

Tyto výsledky podle Ellebedyho jednoznačně podporují myšlenku, že také lidé, kteří se vyléčili z covidu, by měli být očkováni.

Tajemství imunity se ukrývá v kostní dřeni

Zkoumat B lymfocyty v dřeni je náročnější než analýza protilátek v krvi, už jen kvůli nutnosti odběru dřeně. Práce doktora Ellebedyho zkoumala proto jen pět lidí, kteří darovali vzorky kostní dřeně sedm měsíců po nemoci a pak znovu čtyři měsíce poté. Ukázalo se, že počet paměťových B buněk zůstal po celou tu dobu stabilní.

Výzkum B lymfocytů v dřeni je vlastně teprve na začátku, ale průlomová studie z roku 2007 ukázala, že tyto buňky by v ní teoreticky mohly existovat celé desítky let, možná i po zbytek lidského života. Nová studie zřejmě tyto náznaky potvrzuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...