Inter arma silent musae. Platí to i u keporkaků, ukázala studie

Nová studie se podívala na to, jak moc se změnily písně velryb. Výsledky naznačují, že oceány v současné době zní písně těchto velkých tvorů stále méně. Z hlediska ochrany přírody je to ale překvapivě dobrá zpráva.

Keporkakové jsou velryby, které se nejvíc proslavily svým zpěvem. Jejich písně jsou vyhlášené pro svou krásu, složitost i hlasitost – oceánem se nesou na desítky kilometrů. Teď se ale u východního pobřeží Austrálie v jejich chování něco zásadně změnilo. Zdá se, že přestávají zpívat. Samci místo milostného zpěvu přecházejí na vzájemné boje a v zájmu vlastního přežití stále víc mlčí.

  • Staré latinské přísloví, jehož autorem je Cicero. V doslovném překladu znamená: „Mezi zbraněmi Múzy mlčí“ nebo třeba „Ve válce Múzy mlčí“.

Zpěvy keporkaků badatelé studují již více než půl století. Revoluci do výzkumy přinesly kvalitnější podvodní mikrofony, které vznikly na přelomu 70. a 80. let dvacátého století. To otevřelo vědcům zcela nový svět ke zkoumání a pro rozsáhlé analýzy. Ty například ukázaly, že složité zvuky vydávají pouze samci keporkaků, kteří jimi lákají partnerky a také si vytvářejí dominanci mezi ostatními velrybami.

Zpěv těchto kytovců už v minulosti téměř utichl, když je skoro vyhubil rybolov. V šedesátých letech dvacátého století jich u australských břehů žily jen dvě stovky, pak se ale začala populace zlepšovat, především díky zákonům, které zakázaly komerční lov velryb.

Vědci použili údaje z let 1997 až 2015, kdy populace keporkaků ve východní Austrálii  explodovala na sedmadvacet tisíc kusů. S počtem ale rostla i konkurence v boji o partnery.

„V roce 1997 byla téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost, že zpívající samec velryby bude pozorován při pokusu o páření se samicí ve srovnání se samcem, který nezpíval. V roce 2015 se ale situace obrátila a u nezpívajících samců byla zaznamenána téměř pětkrát vyšší pravděpodobnost, že se budou pokoušet o páření, než u zpívajících samců,“ popsala spoluautorka studie a mořská bioložka Rebecca Dunlopová z The University of Queensland’s School of Biological Sciences. „Je to poměrně velká změna v chování. Ukazuje nám to, že lidé nejsou jediní, kdo podléhá velkým sociálním změnám, pokud jde o rituály páření.“

Příliš hlučný oceán

Výsledky jsou pozoruhodné. Naznačují totiž, že zpěv mohl být typický jen pro dobu, kdy byly oceány téměř bez keporkaků a hlasité písně byly zřejmě jednou z mála cest, jak nechat potenciální partnery vědět o své touze.

Podle Dunlopové je teď ale hlasité dávání najevo jinému samci, že v okolí je samice, tou poslední věcí, kterou by keporkak chtěl udělat. Mohlo by to totiž přilákat nechtěnou konkurenci.

„U keporkaků se fyzická agrese obvykle projevuje vzájemným útočením, útoky a pokusy o údery hlavou. To s sebou nese riziko fyzického zranění, takže samci musí zvážit náklady a přínosy každé taktiky,“ popsala Dunlopová.

Simon Ingram, mořský biolog z University of Plymouth, který se na této studii nepodílel, v rozhovoru pro Associated Press uvedl: „Tak velký nárůst počtu zvířat za dobu, po kterou je zkoumali, dal autorům tohoto výzkumu jedinečnou příležitost získat poznatky o změnách v chování. Je zřejmé, že zpěv se stal pro keporkaky neuvěřitelně cenným, až když byl jejich počet velmi nízký.“

Počet keporkaků ve východní Austrálii se vrátil téměř na úroveň před velrybářským lovem, a druh byl dokonce vyřazen ze seznamu ohrožených. Tým tedy může i nadále sledovat, jak se mění sociální chování velryb s jejich zvýšeným počtem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...