Invazní druh kraba chtějí vědci ničit pastmi. Ukazují se jako překvapivě účinné

Krabi říční nebo také krabi čínští (Eriocheir sinensis) jsou hroziví. Jejich tmavě hnědé tělo může dorůst až do velikosti osmi centimetrů a s nataženými klepety mají rozpětí zhruba o velikosti talíře. Tito tvorové, kteří jsou zařazeni mezi sto nejhorších invazních cizích druhů na světě, jsou téměř nezničitelní: živí se téměř vším, dokáží přežít na souši, ve sladké i slané vodě a rychle se reprodukují – samice kladou 250 tisíc až jeden milion vajíček na jedno tření. Vědci po celé Evropě hledají způsoby, jak populaci tohoto kraba snížit, a tím ochránit původní ekosystémy, které ničí.

V Evropě byli tito krabi poprvé spatřeni před více než sto lety v řece poblíž německých Brém. Je pravděpodobné, že z rodné Asie se sem dostali lodním transportem. Od té doby jejich populace na celém kontinentu prudce vzrostly. V současné době se vyskytují v 18 z 27 členských států Evropské unie včetně Česka a jsou zařazeni na seznam invazních nepůvodních druhů, které vzbuzují obavy. Dokument uvádí, že negativní dopady těchto živočichů zahrnují narušení vodního potravního řetězce, přenos račího moru a zvýšení eroze hrází a břehů.

V Česku se druh v současnosti vyskytuje v povodí Labe, Ohře a Vltavy až do Prahy, ale byl odhalený i na Jižní Moravě, kde ale není úplně jasné, jak se tam dostal. Možnost záměny s jiným zvířetem je u něj vyloučená, protože žádný jiný druh kraba u nás nežije. Rozšířil se k nám pravděpodobně samovolně s balastní vodou v lodní dopravě proti proudu Labe z Německa už ve třicátých letech minulého století.

Pasti fungují lépe, než se čekalo

Zatím nejúspěšnější strategií je past vyvinutá Antverpskou univerzitou a belgickou Agenturou pro životní prostředí ve Flandrech. Podle Jonase Schoelyncka, profesora vodní ekologie na Antverpské univerzitě, byly od roku 2018 v zemi nainstalovány tři takové pasti, které zachytily odhadem tři miliony krabů. Napříč řekou je instalován kovový kanál, do kterého krabi padají, když se pohybují podél koryta řeky. Protože nemohou vyplavat jako jiné vodní druhy, jsou nuceni plazit se trubkami vedoucími ke klecím na obou březích, kde jsou shromážděni a zlikvidováni.

Další past stejné konstrukce byla loni instalována v Británii a skupina je plánuje v příštích letech rozmístit na dalších místech v Belgii, Německu, Francii a Švédsku.

Pasti se zaměří na oblasti, kterými projde velké množství krabů. Na podzim dospělí jedinci migrují ze sladkých vod do moře, kde vypouštějí vajíčka, a na jaře mladí krabi putují z moře po řekách. Překonávají ohromující vzdálenosti, až deset kilometrů denně, říká Schoelynck a dodává, že někteří byli pozorováni i více než tisíc kilometrů do vnitrozemí.

Právě v těchto měsíčních obdobích jsou nejviditelnější, shromažďují se kolem stavidel nebo se pohybují po souši, aby se vyhnuli jezům a jiným překážkám.

Schoelynck vysvětluje, že krabům se v evropském prostředí daří z několika důvodů. Stejně jako většina invazních druhů nemají přirozené nepřátele, jsou oportunističtí a velmi odolní. Svou roli však mohou hrát i klimatické změny, protože teplejší vody mohou přispívat k tomu, že se krabi cítí lépe. Důležitá je také velká genetická rozmanitost tohoto druhu. Schoelynck uvádí, že vědci v Evropě zaznamenali kraby, kteří jsou kříženci čínského a japonského druhu.

Obří škody

EU odhaduje, že invazní nepůvodní druhy způsobují jejím členským zemím ekonomické škody ve výši dvanácti miliard eur ročně, což je asi tři sta miliard korun. Evropská strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 se zavazuje tyto druhy dostat pod kontrolu a bránit jejich šíření.

Jiné metody odchytu, jako je použití sítí, jsou podle Schoelyncka náročnější a nákladnější. „V Belgii můžete za dobrý den chytit osmdesát až sto krabů (při použití sítě), zatímco s novou pastí chytíte osm tisíc až deset tisíc krabů denně,“ uvedl.

Jednou z hlavních nezodpovězených otázek je, co dělat s kraby po jejich odlovu. V Německu smějí vědci kraby usmrcovat pouze vařením nebo elektrickým proudem, zatímco v Belgii kraby zmrazují v kbelících.

Zatímco v Číně jsou krabi sezonní pochoutkou, podle Schoelyncka mají málo masa, a proto nejsou na evropském trhu oblíbení. Dodává, že mnoho krabů chycených do pastí jsou mladí jedinci, zatímco v Číně se konzumují větší dospělí. Krabi ulovení v jedné z belgických pastí však podle něj putují do místní zoologické zahrady, kde se používají jako krmivo pro zvířata.

Vědci doufají, že koordinované evropské úsilí pomůže shromáždit poznatky a údaje o tomto invazním druhu a jeho dopadech na životní prostředí, což pomůže vytvořit mezinárodní strategii pro kontrolu jeho populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...