Itálie krotí západonilskou horečku. Zdomácněla a počítat s ní musí i Česko

Úřady v italském regionu Lazio, který zahrnuje Řím a jeho okolí, se snaží zabránit dalšímu šíření západonilské horečky. V provincii Latina zemřela seniorka, která se západonilskou horečkou nakazila v polovině tohoto měsíce. Ve vážném stavu jsou v provincii nejméně dva další nakažení muži. Nemoc se tam kvůli měnícímu se klimatu stává běžnou a rizikovější varianta viru už se objevuje i v částech Česka.

Úmrtí v souvislosti se západonilskou horečkou vyvolalo na přelomu týdne silné obavy ve městě Fondi, kde žena bydlela. „Za posledních 24 hodin radniční dispečink odpověděl na osm set hovorů ze strany znepokojených občanů," uvedl v pondělí starosta města se zhruba čtyřiceti tisíci obyvateli Beniamino Maschietto.

Radnice vyhlásila mimořádná opatření, která mají zabránit šíření komárů. Podobné rozhodnutí doporučil i kraj, když byly před dvěma týdny zaznamenány první případy západonilské horečky. Vydal také řadu doporučení pro občany a lékaře.

Zdomácnění nemoci

Podle expertů však západonilská horečka v některých částech Itálie přestává být exotickou nemocí. „Nemůžeme ji už dále považovat za dovezenou nemoc, ale musíme k ní přistupovat jako k endemické nemoci,“ řekl deníku La Stampa primář infekčního oddělení v nemocnici svatého Martina v Janově Matteo Bassetti.

Mohou za to podle něj měnící se klimatické podmínky i specifická situace některých míst. Například některá města u Říma vznikla úpravou bažin, což stále napomáhá výskytu komárů. Jedinou možnou ochranou před rostoucím šířením nemoci je podle něj posílení prevenčních opatření.

Západonilská horečka se do lidského těla dostane bodnutím komára, z člověka na člověka se virus nepřenáší. Kolem osmdesáti procent nakažených podle úřadů nemá žádné příznaky, zhruba pětina má příznaky mírné, například horečku a bolesti hlavy.

Méně než jedno procento nakažených se ale potýká s komplikacemi, jako je zánět mozkových blan. Ohroženy jsou zejména děti, starší osoby a lidé s oslabeným imunitním systémem. Při závažném průběhu může být choroba smrtelná.

Na nemoc také neexistuje žádná specifická léčba a ani se proti ní neočkuje. Tato opatření zatím neměla smysl, protože nemoc byla velmi vzácná – současně ale platí, že léky proti virovým nemocem je velmi těžké vyrobit.

Nemoc proniká i do střední Evropy

S rostoucími teplotami v Evropě se druhy komárů, kteří západonilskou horečku šíří, dostávají stále snadněji i na sever kontinentu. Zatímco dříve byla chorobou, kterou si mohou turisté přivést jen z návštěvy tropických zemí, od roku 1997 se nemoc objevuje i v Česku. Hlavním místem šíření je pro ni jižní Morava, tedy území, kde jsou nejvyšší teploty a současně je tam místy i dostatečně velké množství vodnatého území, kde se komárům daří.

Přenášejí ji hlavně dva druhy exotických komárů, které u nás byly v minulosti vzácností. Nakazí se jí od ptáků, mezi nimiž virus patřící do rodu Flavivirus cirkuluje, ale bez komára nemá šanci se na člověka dostat. Tyto druhy komárů se ale laicky nedají od těch běžných rozeznat. V Česku ale zřejmě nemoc přenášejí už i druhy místních komárů.

Hrozba se také v Česku postupně a pomalu zvyšuje. Až donedávna se zde vyskytovala jen méně nebezpečná forma viru, od roku 2018 se ale na jižní Moravě objevuje i ta rizikovější. Od roku 2019 tak už existuje i v Česku oficiální doporučený postup pro řešení situací nákazy tímto virem.

Co se týká opatření, jež by mohla komárům znesnadnit nakažení člověka, není jich mnoho. Prevence a kontrola onemocnění spočívá totiž hlavně ve snižování rezervoárů komárů prostřednictvím omezení jejich zdrojů, tedy likvidace míst rozmnožování, líhnišť a snížení kontaktu s lidmi. „To lze provést pomocí repelentů. Je potřeba nosit oblečení (nejlépe světlé barvy), které pokrývá co největší část těla. K opatřením patří i fyzické bariéry jako ochrana dveří a oken sítěmi proti hmyzu a spaní pod moskytiérami,“ doporučuje Státní zdravotní ústav.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 3 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 17 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 19 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 19 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 21 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.