Zpívající lemurové naznačují původ lidské hudby, míní studie

Původ lidské hudby je zřejmě mnohem starší, než se předpokládalo. Lemur indri z Madagaskaru komunikuje pomocí zvuků, které vědci označují jako písně – mají totiž rytmus a zní i trošku podobně jako zpěv. Zní jako vuvuzela, dětská trumpeta nebo pohádkový hejla. Podle vědců z Univerzity ve Warwicku naznačuje tato pozoruhodná komunikace, jak a proč začali zpívat lidé.

Lemuři indri žijí v malých rodinných skupinách v madagaskarském deštném pralese. Jsou to velmi sociální zvířata schopná značně složité komunikace. Dorozumívají se pomocí písní podobně jako ptáci a lidé. Používají také rytmické vokalizace jako poplašné volání, aby upozornili členy rodiny na predátory nebo na jiné skupiny.

Vědci zjistili, že tito lemuři mají ve své komunikaci takzvanou „izochronii“ neboli rovnoměrnost. To znamená, že časy mezi jednotlivými zvuky nebo tóny jsou stejné, což vytváří stálý výskyt událostí v pravidelných intervalech a výsledkem je konzistentní rytmus – podobně jako v hudbě. Například v izochronním vzorci by jednotlivé tóny nebo údery byly od sebe rovnoměrně vzdáleny – jako tikání hodin.

Lemuři předčí zpěvné ptáky

Přírodovědci teď velmi detailně analyzovali 820 lemuřích písní, které zahrnovaly zvuky nahrané od 51 indriů žijících ve volné přírodě. Pokoušeli se v nich najít právě izochronii. Analýza odhalila, že izochronie tam opravdu byla, a to dokonce v úplně všech písních a poplašných voláních. To podle autorů studie potvrzuje, že právě tento fenomén je základním aspektem komunikace indriů. Jeden typ písně navíc vykazoval dokonce tři odlišné hlasové rytmy.

„Tento objev řadí tyto lemury mezi zvířata s největším počtem vokálních rytmů sdílených s lidským hudebním repertoárem, předčí tak dokonce zpěvné ptáky a všechny savce,“ zdůrazňují autoři. Podle nich to naznačuje, že některé prvky lidské hudby mohou mít mnohem starší kořeny, než se předpokládalo. Vyvinuly se totiž už v tak staré linii primátů, jako jsou právě lemuři.

Hypotéza, pro kterou ovšem bude dost těžké najít další důkazy, říká, že na samotném začátku hudby by mohla být právě poplašná volání, jež jsou pravděpodobně mnohem starší než složitější zvukové projevy. Mohla tedy představovat předpotopní rytmus, z něhož se vyvinuly další rytmické vzorce, na jejichž konci stojí třeba Dvořákova Novosvětská.

„Naše studie rozšiřuje náš předchozí výzkum, který jako první dokázal identifikovat dva rytmy společné s lidskou hudbou. V tomto novém výzkumu jsme izolovali třetí rytmus a rozšířili naši analýzu mimo písně i na další volání,“ shrnují autoři. Výsledky podle nich vylepšují pohled na evoluční kořeny hudebního rytmu a ukazují, že základní prvky lidské hudby se dají vystopovat až k raným komunikačním systémům primátů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...