Jak moc ochladit planetu? Vědci uvažují, co se stane po dosažení nulových emisí

Spousta světových vědců i politiků se soustředí na dosažení nulových emisí skleníkových plynů, které by měly zastavit katastrofální klimatické změny. Ale překvapivě málo se uvažuje o tom, co bude následovat, pokud se to podaří. Podle nové studie v odborném časopise Nature Climate Change je následné dění klíčové pro další desetiletí i staletí lidské civilizace.

„Je nezbytné, abychom dobře pochopili důsledky našich rozhodnutí, pokud jde o emise skleníkových plynů a také to, co bude následovat. Cesty, které zvolíme před a po dosažení globálních čistých nulových emisí, totiž mohou znamenat rozdíl mezi planetou, která zůstane obyvatelná, a planetou, jejíž mnohé části se stanou nehostinnými,“ uvádí autoři.

V současné době má lidská činnost na planetu spoustu dopadů. Tím zásadním je její oteplování, za které mohou emise skleníkových plynů z dopravy, průmyslu i zemědělství. Kdyby se podařilo dosáhnout cíle klimatické politiky, jak je popisují například zprávy panelu IPCC, lidstvo by se rázem ocitlo na zcela neprobádaném území.

Otevírá to otázky, na které zatím nemá nikdo odpovědi. O jak rychlé ochlazení planety by mělo lidstvo usilovat, o jakou průměrnou globální teplotu, případně kterým regionům se usilovněji věnovat?

Jak se mění emise

Lidské emise skleníkových plynů ohřály planetu zatím přibližně o 1,2 stupně Celsia ve srovnání s teplotami před průmyslovou revolucí. Navzdory proklamacím o snižování emisí je globální uvolňování oxidu uhličitého po pandemii covidu opět na rekordní úrovni.

Některým zemím se ale v posledních desetiletích podařilo množství svých skleníkových plynů úspěšně snížit, například Spojené království je srazilo oproti roku 1990 přibližně na polovinu. S tím, jak největší znečišťovatelé, jako jsou Spojené státy nebo Evropská unie, pociťují stále více dopady změny klimatu, vyvíjejí větší tlak na důraznější opatření, aby předešli ještě horším škodám.

Snížení emisí skleníkových plynů a dosažení nuly je podle autorů studie tou vůbec největší výzvou pro lidstvo. „Dokud budou emise skleníkových plynů výrazně vyšší než čistá nula, budeme planetu nadále oteplovat. Abychom splnili cíl Pařížské dohody omezit v tomto století globální oteplování na úroveň výrazně nižší než dva stupně Celsia nad úrovní před průmyslovou revolucí, musíme naše emise drasticky snížit,“ zní vědecká shoda.

Nulových čistých emisí bude dosaženo, až bude uvolňování skleníkových plynů do atmosféry vyvážené jejich odstraňováním z atmosféry. Pokud chce lidstvo, aby nenastalo výrazně horší oteplení než jsou ony dva stupně, muselo by této „globální čisté nuly“ dosáhnout během příštích padesáti let.

„Pokud toho dosáhneme, mohli bychom pokračovat v procesu dekarbonizace a dosáhnout čistých záporných emisí skleníkových plynů, kdy se z atmosféry odstraní více skleníkových plynů, než se do ní uvolní,“ zvažuje tým vedený klimatologem Andrewem Kingem z Melbournské univerzity v Austrálii.

Co přijde po čisté nule

Pokračující čisté negativní emise způsobí, že se planeta ochladí, protože koncentrace skleníkových plynů v atmosféře klesne. Zeslábl by totiž skleníkový efekt, kdy plyny jako oxid uhličitý pohlcují záření Země a ohřívají atmosféru.  Pevnina by se ochlazovala rychleji než oceán. Někteří lidé by mohli během svého života zažít výrazné ochlazení, což je v našem oteplujícím se klimatu neznámý jev.

Tyto změny by byly doprovázeny dopady na extrémy počasí a na průmyslová odvětví citlivá na počasí a klima. Neexistuje k tomu zatím mnoho výzkumů, ale podle autorů studie by mohlo například docházet k uzavírání lodních tras. Například v polárních oblastech by se znovu objevil led, který nyní mizí.

Ale jak hluboko by měly teploty klesnout, kdo to rozhodne a existuje vůbec nějaká „ideální teplota“?

Autoři studie tvrdí, že z dlouhodobého hlediska by nejlepší cílovou globální teplotou pro planetu mohlo být něco podobného jako předindustriální klima, přičemž vliv člověka na zemské klima by ustupoval.

„V našem článku vyzýváme k vytvoření nového souboru klimatických modelových experimentů, které nám umožní pochopit rozsah možných budoucích klimatických podmínek po dosažení nulové čisté teploty,“ doplňují.

Zdůrazňují přitom ale, že jakákoli rozhodnutí musejí vycházet z pochopení důsledků různých rozhodnutí pro klima po dosažení nulové čisté hodnoty. Například konkurenční zájmy mezi zeměmi a průmyslovými odvětvími mohou ve světě po dosažení nulové čisté hodnoty klimatu ztížit uzavírání globálních dohod. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 11 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.