Jak vyrobit mumii. Egyptologové našli ve starověké dílně precizní návody

Tajemství starověkých egyptských balzamovačů a mumifikátorů bylo odhaleno. Vědci se díky novému objevu skvěle zachovalé dílny podívali do zákulisí tohoto podnikání.

„Je to jako stroj času,“ řekla Joann Fletcherová, archeoložka z University of York. „Umožnilo nám to nahlédnout starověkým balzamovačům přes rameno, pravděpodobně nejblíž, jak je to vůbec možné.“

Studie, kterou vydal tento týden odborný časopis Nature, vychází ze vzácného archeologického nálezu dílny na balzamování se zásobami keramiky staré přibližně 2 500 let. Na mnoha nádobách z této lokality byly ještě nápisy s instrukcemi jako „umýt“ nebo „nasadit na hlavu“.

Porovnáním nápisů na vnější straně nádob s chemickými stopami uvnitř vědci odhalili nové podrobnosti o „receptech“, které pomáhaly uchovávat těla po tisíce let.

Tyto návody ukázaly, že balzamovači měli hluboké znalosti o tom, jaké látky pomohou uchovat mrtvé, řekla Fletcherová. A zahrnovaly i materiály ze vzdálených částí světa, což znamená, že Egypťané vynaložili velké úsilí, aby jejich mumie byly „tak dokonalé, jak jen to bylo možné“.

Dílna, kterou v roce 2016 objevil autor studie Ramadán Husajn, který vloni zemřel, se nachází na slavném pohřebišti v Sakkáře. Její části leží nad povrchem, ale šachta se táhne až do balzamovací místnosti a pohřební komory v podzemí, kde byly nádoby nalezeny.

Nálezy z mumifikační dílny
Zdroj: Reuters

Právě v těchto místnostech probíhala poslední fáze procesu. Po vysušení těla pomocí solí, které pravděpodobně probíhalo nad zemí, balzamovači odnášeli mrtvé do podzemí. Vědci si nejsou jistí, zda to bylo z důvodů symbolických, praktických, anebo šlo o jejich kombinaci. „To byla poslední fáze proměny, kdy se prováděly tajné obřady, náboženské rituály,“ uvedli autoři práce. „Lidé zpívali zaklínadla a hymny, zatímco balili tělo a mrtvého pomazávali pryskyřicí.“

Egyptologové už dříve měli informace o tom, jaké látky se při těchto závěrečných krocích mumifikace používaly – především na základě testování jednotlivých mumií a zkoumání psaných textů. Zůstávalo ale mnoho mezer, zdůrazňuje vedoucí autor Philipp Stockhammer, archeolog z Ludwig Maximilian University v Německu.

Záhadné antiu

Například slovo „antiu“, které se objevuje v mnoha egyptských textech, nemělo přímý překlad, řekl Stockhammer. V nové studii vědci zjistili, že několik nádob označených jako antiu obsahovalo směs různých látek – včetně živočišného tuku, cedrového oleje a jalovcové pryskyřice.

Tyto látky spolu s dalšími nalezenými ve sklenicích mají klíčové vlastnosti, které by mohly pomoci uchovávat mumie, uvedl hlavní autor Maxime Rageot, archeolog z německé univerzity v Tübingenu.

Rostlinné oleje, které se používaly k ochraně jater a ošetření obvazů, by mohly fungovat jako ochrana před bakteriemi a plísněmi a současně krásně voněly. Tvrdé materiály, jako je včelí vosk, které se používaly na žaludek a kůži, mohly zase pomoci zadržet tělesné tekutiny a utěsnit póry.

Některé látky pocházely z velmi vzdálených míst. Například dammar a elemi jsou druhy pryskyřice, které pocházejí z tropických deštných pralesů jihovýchodní Asie. Tyto výsledky ukazují, že staří Egypťané obchodovali i v exotické cizině, jen aby získali ty nejúčinnější materiály, uvedli autoři.

„Je zajímavé vidět tu složitost,“ doplnil Stockhammer. „Můžeme totiž pozorovat jak tuhle globální obchodní síť, tak všechny ty chemické znalosti, které Egypťané museli mít.“ „Staří Egypťané jsou od nás sice odděleni časem i prostorem, ale přesto jsme s nimi propojeni,“ dodávají autoři. „Všichni lidé se po celou historii báli smrti.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...