Jak zemřel Jan Masaryk? Ze tří scénářů je nejpravděpodobnější vražda

Diplomat a politik Jan Masaryk se narodil před 130 lety. Jeho tragický konec zůstane pravděpodobně navždy neobjasněn.

Byl uznávaným československým diplomatem první poloviny 20. století, oblíbeným politikem, zábavným vypravěčem i velmi slušným pianistou. Jan Masaryk, od jehož narození uplyne 14. září 130 let, působil jako vyslanec ve Velké Británii, byl ministrem zahraničí exilové vlády Edvarda Beneše a nakonec i ministrem zahraničí ve vládě komunisty Klementa Gottwalda.

Syn prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka při únorové krizi v roce 1948 odmítl rezignovat spolu s ostatními nekomunistickými členy vlády, pronesl i několik provládních prohlášení. Ve skutečnosti však na vývoj událostí rezignoval a uvažoval o odchodu ze země. Komunistický převrat byl v rozporu s jeho vírou v demokratický systém, s totalitním režimem se nemohl ztotožnit.

Lze seřadit všechna fakta tak, aby odpovídala jak sebevraždě, tak vraždě, a můžete z toho pokaždé udělat jasný případ.
Laurence Steinhardt
americký velvyslanec v Praze

Jeho život měl tragický konec. Masaryk byl nalezen mrtev pod okny svého ministerského bytu v Černínském paláci 10. března 1948. Jeho smrt je dodnes zahalena tajemstvím. Ani desítky odborníků a čtyři vyšetřování nedokázaly zcela vyvrátit žádnou z verzí. Shodly se jen v tom, že první šetření bylo nedbalé a účelově vedené k závěru sebevražda.

Kdo byl vrahem?

Případ byl důkladně šetřen bezprostředně po události, následně pak v letech 1968, 1969 a v rozmezí let 1993 až 1996. Pokaždé přicházely v úvahu tři možné verze: nešťastná náhoda, sebevražda nebo úmyslné zabití. Vždy znovu se ozývaly pochybnosti. Naposledy se jím zabýval Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu v letech 2001 až 2003. Oficiální závěr, který byl tehdy přijat, je: vražda, pachatel neznámý.

Každá z hypotéz má svoji logiku a své zastánce:

Sebevražda: Masaryk byl typický případ sebevraha

  • StB při vyšetřování neprovedla celou řadu expertíz. Například nezabránila manipulaci s tělem před fotodokumentací, i když většina fotografií se nakonec stejně ztratila. A také nezaznamenala vzdálenost těla od budovy.

Lidé z Masarykova okolí se většinou kloní k sebevraždě, neboť o tomto způsobu ukončení života Masaryk v posledních dnech často hovořil. „Jeden den euforicky plánoval útěk na Západ a druhý den jako jediné východisko viděl smrt,“ vzpomínal jeho tajemník Antonín Sum. Právě verzi o sebevraždě výrazně podpořilo první vyšetřování případu Masarykovy smrti, které provedla roku 1948 Státní bezpečnost. Současní historici se shodují, že toto první šetření smrti někdejšího československého ministra zahraničí bylo nedbalé a účelově směřovalo jen k jednomu závěru: sebevražda.

Řada jiných faktorů však teorii o sebevraždě spíše vylučuje:

  • Masaryk nenapsal dopis na rozloučenou
  • Skočil zády napřed, to je u sebevrahů značně netypické
  • Byl nalezen 2,9 metru od zdi, přičemž muž v jeho věku a fyzickém stavu by tak daleko zřejmě nedoskočil
  • Na parapetu byly nalezeny stopy stolice. To svědčí o fyziologickém strachu ze smrti, což je u sevevraha nesmyslné

Nešťastná náhoda: fakta mluví proti

Tato hypotéza je dnes již prakticky opuštěná. Vlastně jediným argumentem pro ni je opět psychický stav Jana Masaryka a také to, že měl v době smrti na sobě oblečené pyžamo naruby. Mohlo by to naznačovat, že byl ve stavu značné zmatenosti nebo rozrušení - čemuž by se nebylo co divit. Byl v té době pod výjimečně silným tlakem, jeho duševní problémy se prohlubovaly.

Ty mu ostatně byly diagnostikovány už roku 1912, když pobýval v USA. Tehdy musel být pro podivné chování umístěn do Zvláštní školy pro slabomyslná děvčata a chlapce, což byla v podstatě velmi slušná psychiatrická léčebna pro výjimečné pacienty. Tam také lékaři popsali, že Jan Masaryk trpí lehčí formou schizofrenie.

Tato náhoda mohla vypadat tak, že se Masaryk spontánně vydal po římse kolem okna - mohlo ho k tomu vést cokoliv. Asi po dvou metrech chůze mohl uklouznout a pak se zřítil dolů do hloubky 13,5 metru.

Vyšetřování z roku 2001 až 2003 tuto verzi zcela odmítlo, především na základě důkazů forenzního biomechanika Jiřího Strause. Ten vyloučil roli náhodného pádu a z analýzy místa dopadu odvodil, že k pádu musela vést nějaká vnější síla - ať už dobrovolný skok, nebo strčení nějakou další osobou.

Vražda: Kdo mohl být vrahem

Právě k této verzi se v poslední době přiklání většina výsledků vyšetřování. Dospěla k němu také zdaleka nejpodrobnější analýza Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) z let 2001 až 2003. Podle ní byl Masaryk zavražděn, pachatele se ale nepodařilo zjistit.

Nepřímých důkazů je celá řada:

  • V bytě se před Masarykovou smrtí musely pohybovat další osoby, svědčí o tom nedopalky i nepořádek v několika místech Masarykova bytu
  • Zdá se, že se Masaryk při pádu pokoušel přidržet stěny; nechtěl tedy dobrovolně dopadnout
  • Vzdálenost těla od zdi naznačuje, že k tomu bylo potřeba značné síly

Zmanipulovanost vyšetřování a řada podezřelých úmrtí naznačují, že někdo mohl chtít pravou příčinu Masarykovy smrti utajit. Hlavním podezřelým je v současnosti někdo z komunistické Státní bezpečnosti – tajná služba mohla mít eminentní zájem neposlušného ministra zlikvidovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...