Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.

Japonský glaciolog Jošinori Iizuka, oblečený do oranžové zimní bundy, vstupuje do chladicí komory Hokkaidské univerzity. V místnosti s teplotou okolo minus padesáti stupňů Celsia odebírá vzorek ledovce z Tádžikistánu, který byl získán v rámci mezinárodního projektu zaměřeného na pochopení, proč tamní ledovce odolávají rychlému tání pozorovanému jinde ve světě, napsala agentura AFP.

„Kdybychom dokázali pochopit mechanismus, který stojí za nárůstem objemu ledu v této oblasti, mohli bychom tyto poznatky využít k ochraně všech ostatních ledovců na světě,“ věří profesor z Hokkaidské univerzity a ukazuje vzorek ledu o velikosti pěsti. „V ideálním případě by to mohlo dokonce pomoci jejich regeneraci,“ dodává. „Možná je to příliš ambiciózní, ale doufám, že naše studie lidem pomůže.“

V září odebrali vědci, včetně Iizuky, dva vzorky z jádra ledovce v pohoří Pamír v Tádžikistánu, v nadmořské výšce 5810 metrů. Jde o jedinou hornatou oblast na planetě, kde ledovce nejen odolávají tání, ale dokonce mírně rostou. Jev je známý jako „pamírsko-karákóramská anomálie“.

Led, který nehraje podle pravidel

Každý ze získaných vzorků byl odebrán z plochy o délce přibližně 105 metrů na délku. První vzorek byl odeslán do laboratoře Hokkaidské univerzity, kde se Iizuka společně s dalšími vědci snaží porozumět tomu, proč a jak ledovec odolal tání. Druhý z nich bude uchován v podzemním trezoru nadace Ice Memory na Antarktidě, která expedici podpořila společně se Švýcarským polárním institutem.

Někteří vědci pamírsko-karákóramskou anomálii připisují chladnému klimatu nebo zvýšené spotřebě vody v zemědělství v sousedním Pákistánu. To podle vědců generuje více vodní páry, která má za následek růst ledu.

Odebrané vzorky z ledovce však nabízejí první příležitost k vědeckému výzkumu tohoto jevu. „Informace z minulosti jsou klíčové,“ zdůrazňuje Iizuka. „Pochopením příčin neustálého hromadění sněhu od minulosti až po současnost můžeme objasnit, proč ledovec narůstal a dále narůstá,“ dodal.

Od listopadu, kdy vzorky dorazily do Japonska, jeho tým pracuje v chladicích komorách na analýze hustoty, orientace sněhových zrn a struktury ledových vrstev. Získaný led vypráví příběh o povětrnostních podmínkách v průběhu desetiletí, ba i staletí. Průhledná vrstva ledu naznačuje teplé období, kdy ledovec tál před opětovným zamrznutím, zatímco tenká vrstva naznačuje zhutněný sníh, což je užitečné pro odhad srážek. Stopy sopečného materiálu zase slouží jako časové značky.

Vědci doufají, že naleznou stopy staré až deset tisíc let, nebo dokonce starší, a to navzdory tomu, že velká část ledovce roztála při oteplení, které nastalo před asi šesti tisíci lety. Starověký led by mohl podle Iizuka určit, jaký druh sněhu v této oblasti padal před deseti tisíci lety a co obsahoval. „Mohli bychom studovat, kolik a jaké typy jemných částic byly v atmosféře během doby ledové. Opravdu doufám, že tam nějaký starodávný led je,“ dodal profesor.

Analýza trvá roky

Práce prozatím postupuje pomalu. Členové vědeckého týmu, jako je student univerzity Sora Jaginuma, pečlivě rozřezávají vzorek ledu na menší části. „Jádro ledovce je mimořádně cenné,“ zdůrazňuje Jaginuma. „Z tohoto jediného jádra provádíme řadu chemických a fyzikálních analýz,“ upřesňuje student. Vědecký tým doufá, že první výsledky zveřejní příští rok, řekl Iizuka.

Analýzy na Hokkaidské univerzitě však odhalí pouze některá tajemství ledu. S dalšími vzorky uloženými na Antarktidě bude možný další výzkum, například k určení, jak těžba historicky ovlivňovala kvalitu ovzduší, teplotu a srážky v regionu. „Můžeme pochopit, jak se životní prostředí Země vyvíjelo v reakci na činnost člověka,“ říká Iizuka.

V důsledku globálního oteplování způsobeného člověkem mizí každý rok tisíce ledovců a v příštích několika desetiletích tento trend bude pokračovat, uvádí studie zveřejněná v časopise Nature Climate Change. Vědci tvrdí, že pouze omezení oteplování může účinně zpomalit tání ledovců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 15 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.