Jeho endoskop ukázal hlubiny mozku. Český vědec Čižmár za to dostal prestižní cenu

Endoskop s vláknem o tloušťce lidského vlasu posouvá možnosti zobrazování v medicíně i v neurovědním výzkumu. O jeho vývoj se zásadně zasloužil Tomáš Čižmár z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, který za svou práci v pondělí převzal mezinárodní ocenění European Microscopy Award.

Vypadá trochu jako mušketýr, věnuje se paraglidingu, ale nepřestává být excelentním vědcem. Tomáš Čižmár, který je vedoucí mezinárodního vědeckého týmu z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a současně Leibnitzova ústavu fotoniky v Jeně, se ponořil do výzkumu fotoniky – tedy vědy, která se zabývá vlastnostmi a metodami využití fotonů. Jeho práce překročila hranice jedné disciplíny, až zakotvil u výzkumu, jak kontrolovaně využívat světelný přenos v optických vláknech. A stal se v tom jedním z nejlepších přinejmenším v Evropě.

Tomáš Čižmár
Zdroj: AV ČR/Jana Plavec

Právě tato takzvaná multimodální optická vlákna pak využil pro zobrazování, čímž nabídl mikroskopii možnost nahlédnout nečekaně hluboko do tkáně.

Tím, jak během své kariéry posouval hranice možného, přispěl Tomáš Čižmár zásadně k rozvoji neurovědy a otevřel nové cesty ke studiu dynamiky proudění krve i toho, jak se chovají neurony – in vivo, tedy na živo. Tyto znalosti pomáhají pochopit i léčit vážné neuronální choroby, jako je například demence. Na poli vývoje holografické endomikroskopie se svým týmem teď překonává teoretické a technologické limity této zobrazovací techniky, aby ji mohl aplikovat v chronických experimentech u laboratorních zvířat.

Chronický experiment je experiment nebo výzkum, který probíhá po dlouhou dobu, mnohdy i několik měsíců, nikoli jen „akutně“, tedy během jedné experimentální intervence.

Možnost opakovaně zkoumat stejné struktury mozku volně se pohybujících zvířat může pomoci neurovědcům pochopit funkci mozku v nejrůznějších situacích, jako jsou sociální interakce, proces učení nebo stres.

Za jeho průlomovou práci, která „zmenšila“ endoskop a umožnila lékařům šetrně zobrazovat místa, jež dříve vidět nemohli, ho v pondělí ocenila Evropská mikroskopická společnost během Evropského mikroskopického kongresu v Kodani.

Ocenění European Microscopy Award se uděluje jenom jednou za čtyři roky těm, kteří v oboru mikroskopie dospěli k vysoce kvalitním a originálním výsledkům. Až doposud se ji nepodařilo získat žádnému českému vědci. S cenou je spojena finanční odměna ve výši tří tisíc eur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...