Jsou mimozemšťané AI, nebo jen unudění? Dvě nové hypotézy hledají příčinu „velkého ticha“

Jen v Mléčné dráze by mohlo být až sto miliard obyvatelných planet, říkají astronomové. A přesto se jim nepodařilo narazit za desítky let hledání na jediný náznak existence inteligentního života na nich. Hledají pro to vysvětlení.

„Kde všichni jsou?“ zní jedna z nejdůležitějších otázek lidstva. Míří k tomu, že statisticky by měl být náš vesmír plný inteligentních civilizací – ale lidstvo na ně ne a ne narazit. Místo komunikujících partnerů tak vidí jen prázdný a tichý vesmír. Správně se tato otázka, na niž zatím věda nemá odpověď, označuje jako Fermiho paradox. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením.

Tento paradox má tři základní vysvětlení, různí vědci pak hledají konkrétní argumenty pro některou z nich. Ty možnosti zní:

  • mimozemšťané neexistují
  • mimozemšťané existují, ale zatím nedošlo ke kontaktu
  • mimozemšťané existují a část lidstva s nimi komunikuje

Nejpravděpodobnější možností, z hlediska statistiky, je druhá možnost. Ta má nejrůznější možná specifická vysvětlení: ať už je jím to, že cizí inteligence o kontakt s lidstvem nestojí, ukrývají se před ostatními (takzvaná teorie Temného lesa), nebo nejsou schopné se z nějakého důvodu k lidstvu dostat. Nejnovější možné vysvětlení je jiné, vlastně mnohem lidštější.

Kdyby pátrání s dostupnými technologiemi nikam nevedlo

„Radikální všednost“. Tak se nazývá princip, z něhož vědci z Marylandské univerzity vycházeli. Říká, že ve vesmíru neexistují žádné sci-fi technologie, jež by vzdáleně překračovaly fyzikální znalosti, které má současné lidstvo. Tedy žádné kosmické lodě s nadsvětelným pohonem, Dysonovy sféry nebo cestování časem. Mimozemšťané by zkrátka disponovali velmi podobným technologickým potenciálem jako dnešní lidé, jen o něco málo pokročilejším.

A to je tvrdý limit jejich poznání: poté, co by mimozemšťané prozkoumali všemi dostupnými cestami okolí svých světů, narazili by na ticho. Protože by nenašli – podobně jako současní pozemšťané – žádné stopy kosmických inteligencí, hledat dál by je omrzelo a přestalo by je to bavit. Investovat do něčeho, co nepřináší žádné výsledky, zkrátka nedává smysl – takže by další výzkum byl pro mimozemské civilizace nudný.

Mléčná dráha je tak podle této hypotézy domovem nevelkého počtu civilizací s technologií, která není o moc lepší než ta pozemská. Hlavní autor práce Robin H. D. Corbet z Goddardova centra v NASA ji preferuje před ostatními možnostmi Fermiho paradoxu proto, že v ní nejsou nutné spekulace o technologiích, jež nemusí nikdy vzniknout.

Existují dvě možnosti: buď jsme ve vesmíru sami, nebo nejsme. Obě jsou stejně děsivé.
Arthur C. Clarke, spisovatel sci-fi

Od doby, kdy si lidstvo poprvé položilo otázku, jestli je ve vesmíru samo, začalo rovnou s několika pokusy o nalezení kosmických sousedů. Největším takovým projektem je SETI, který se zaměřil na pátrání po takzvaných „technosignaturách“, investovaly se do toho vyšší desítky milionů dolarů.

Pokročilé civilizace by mohly prozradit svou polohu rádiovými signály, laserovými majáky, nebo nějakými masivními strukturami v kosmu. Po tom všem SETI pátrá – podle Corbeta je to ale možná zbytečné, pokud by se cizím civilizacím nepodařilo výrazně překročit současné technologické možnosti.

Příliš rychlý vývoj?

Pozoruhodné je, že ve stejné době vychází jiná studie, která přináší opačné argumenty. Jejím autorem je Michael Garrett z Jodrell Bank Centre for Astrophysics. Ten vychází spíše než z psychologie ze současného technologického skoku, jímž teď prochází lidstvo.

Věří, že jiné civilizace jen prošly dál na cestě, jíž se možná vydává i Homo sapiens: staly se post-biologickými. V takovém případě, například s exponenciálním vývojem umělé inteligence, jež je schopná vylepšovat sama sebe, by se inteligence měnily tak rychle a tak moc, že by lidské přístroje vůbec neměly šanci je vnímat. Už jen proto, že by zřejmě přestaly být biologickými a staly se strojovými.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...