Kde vznikne první Hyperloop světa? Ve hře jsou Spojené arabské emiráty i Brno

Která země světa bude mít jako první revoluční dopravní systém Hyperloop? Mít vlak, který jezdí rychlostí až 1200 kilometrů za hodinu, se stává cílem stále většího počtu zemí.

Ve Spojených arabských emirátech by mohl do pěti let vzniknout první Hyperloop na světě – systém bleskové osobní dopravy potrubím, ve kterém mají přepravní kapsle dosahovat rychlosti až 1200 kilometrů v hodině. Dubajské úřady se v úterý s kalifornskou firmou Hyperloop One dohodly na vybudování dráhy z Dubaje od metropole Abú Zabí. Stodvacetikilometrová trasa by pak zabrala jen 12 minut, píše agentura AFP.

  • S konceptem hyperloopu přišel poprvé v roce 2013 americký vizionář Elon Musk. Pomocí stlačeného vzduchu a magnetismu se mají do potrubí s minimalizovaným třením vystřelovat speciální kapsle na přepravu lidí.

Dohoda zatím nestanovuje žádný rozpočet ani termín pro zprovoznění této železnice budoucnosti. Obě strany budou na základě „historické dohody“ zkoumat možnosti budování prvního hyperloopu na světě. Výkonný ředitel Hyperloop One Rob Lloyd se domnívá, že z technického hlediska je jeho spuštění v Emirátech možné do pěti let.

Testy byly úspěšné, ale ne zcela reprezentativní

V květnu provedla Lloydova společnost první úspěšný test pohonu, šlo však o velmi zjednodušený model. Stlačený vzduch tehdy urychlil kovový modul na rychlost sto mil v hodině (160 kilometrů v hodině) za 1,1 vteřiny. V nízkotlakém potrubí a s lepší aerodynamickou úpravou by zařízení se stejným pohonem dokázalo vyvinout rychlost přes 1100 kilometrů v hodině.

V Dubaji chce kalifornská Hyperloop One vybudovat síť stanic, které budou napojené na hlavní linku do Abú Zabí. Ta by sloužila nejen pro přepravu osob, ale i zboží. „Dubaj je město, které chápe globální změny a chce být průkopníkem,“ řekl při slavnostním oznámení šéf místního úřadu pro silnice a dopravu Mattar at-Tayer.

Brněnská varianta zůstává ve hře

Brno se má stát v budoucnu centrem vědecké komunity, která bude na tomto futuristickém dopravním řešení spolupracovat. Brněnská radnice už zahájila spolupráci se společností Hyperloop Transportation Technologies (HTT), která podepsala i memorandum se slovenskou vládou. Jedná i s Vídní a Brňané se obrátili taky na Prahu, zda by chtěla spolupracovat, řekl náměstek brněnského primátora Jaroslav Kacer (TOP 09). 

Nahrávám video

„Naší snahou je táhnout komunitu vědců, podnikatelů či akademické sféry, která se bude zabývat inovativními řešeními, která jsou s Hyperloopem spojené. Je možné, že se vize spojení Prahy a Brna tímto druhem dopravy neuskuteční, ale vzniknou v Brně technická a technologická řešení, která najdou uplatnění jinde,“ řekl Kacer.

V nejbližší době by mělo Brno znát stanovisko Prahy, zda se chce na projektu také podílet. „Před pár dny jsme odeslali dopis. V lednu chceme také uspořádat konferenci, která by se zabývala Hyperloopem a vysokorychlostní železnicí,“ dodal náměstek primátora.

Brno se aktivity podle Kacera chopilo i proto, že stát zatím nedělá žádné výrazné kroky, které by měly v budoucnu vyústit ve stavbu vysokorychlostních tratí. Dosud nevznikla ani studie příležitostí.

Naopak se předpokládá, že by mohla vzniknout studie proveditelnosti pro Hyperloop. Ten by mohl spojit kromě dvou největších českých měst i Bratislavu a Vídeň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...