Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.

Odontofobie zabíjí. Tento výraz označuje panický strach ze zubaře, jenž brání lidem v návštěvě ordinací – a potenciálně vede ke vzniku zánětů, které pak zkracují délku života. Podle řady studií nevyvolává obavu ze zubaře jen strach z bolesti, ale i spousta jiných faktorů. Jedním z těch nejsilnějších je zvuk zubní vrtačky.

Ostrý, řezavý až kvílivý zvuk, který snadno proniká přes dveře i zdi ordinací do čekáren, má podle vědců potenciál odradit odontofoby, kteří v sobě našli odvahu a k dentistovi přece jen přišli. Japonští badatelé se teď pokoušejí tento zádrhel vyřešit – chtějí vyvinout vrtačku, která by lidi svým zvukem takto neděsila.

Autorkou výzkumu je zubařka Tomomi Jamadová, která během své kariéry zažila popsaných situací spoustu. „Původně jsem se zabývala výzkumem dentálních materiálů, ale uvědomila jsem si, že téměř nikdo – ani zubní lékaři – se tímto zvukovým problémem vědecky nezabývá,“ uvedla.

Výsledky svého výzkumu představila na začátku prosince na společném zasedání Americké akustické společnosti a Japonské akustické společnosti, které se odehrálo na Havaji.

Až 320 tisíc otáček za minutu

Zubní vrtačka není obyčejný nástroj. Je vyrobená tak, aby pronikala do extrémně tvrdé zubní tkáně, a současně nesmí mít na pacienta negativní dopad. Proto bývá poháněna stlačeným vzduchem a otáčí se rychlostí až 320 tisíc otáček za minutu. Tyto vlastnosti stojí za tím, jaký zvuk nástroj ve finále vydává.

Jamadová a její kolegové analyzovali proudění vzduchu ve vrtačce pomocí superpočítače. Díky tomu pochopili, jak vzniká typický ječivý zvuk spojený se zubařským výkonem. „Náš výzkum ukázal, že pouhé ztišení vrtačky nestačí k tomu, aby byl zvuk méně nepříjemný,“ vysvětlila vědkyně. „Zásadní je zlepšit jeho akustickou kvalitu,“ doplnila.

Psychologické vlastnosti zvuku

Vědci zároveň zkoumali, co stojí za tím, že je tento zvuk vnímán jako nepříjemný. Našli rovnou dva faktory – v první řadě to, že jekot vrtačky si lidé spojují s bolestí samotného zákroku. Zásadní je ale zejména fakt, že tento konkrétní zvuk je nepříjemný už kvůli svým fyzikálním vlastnostem.

Psychologové vědí, že zvuky jsou pro lidi tím nepříjemnější, čím jsou extrémnější. A zvuky zubařské vrtačky jsou mimořádně vysoké. Blíží se dvaceti kiloherzům. Vědci navíc zjistili, že hůř na vrtačku reagovali mladší posluchači – ti zvuk vnímali jako ještě hlasitější a nepříjemnější. „To naznačuje, že strach dětí z těchto zvuků není pouze psychologický, ale má také fyziologickou povahu,“ vysvětluje Jamadová. „Děti tyto zvuky skutečně vnímají jinak, takže jejich strach z dentálního ošetření je skutečná smyslová reakce, ne jenom jejich představivost,“ doplnila.

Úpravy vrtačky

Aby tento problém vyřešili, Jamadová a její kolegové už začali pracovat na optimalizaci geometrie vrtáku a výfukového otvoru samotné vrtačky. Chtějí tím minimalizovat hluk při zachování výkonu přístroje.

Aby se tato nová technologie prosadila, je podle autorů klíčové dosáhnout rovnováhy mezi výkonem a bezpečností zařízení, protože tišší souprava nemusí nutně vrtat tak dobře jako dosavadní „kvílivé“ vrtačky.

„Do budoucna doufáme, že budeme spolupracovat s výrobci přístrojů pro stomatologii v rámci partnerství mezi průmyslem a akademickou sférou. A že po dokončení nezbytných regulačních a odolnostních testů pokročíme směrem ke komercializaci,“ vyjádřila se Jamadová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 19 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...