Klimatický panel varuje: Hladina moří kvůli tání ledovců prudce stoupá

Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) vyzval politiky a vědce k urychleným činům, pokud mají být odvráceny dalekosáhlé důsledky stále rychlejšího tání ledovců a dalších ledových mas pro miliony lidí hlavně v pobřežních oblastech. Experti v Monaku ve zvláštní zprávě o oceánech a kryosféře v době klimatické změny uvedli, že hladiny moří stoupaly v letech 2006 až 2015 o 3,6 milimetru ročně. To je asi dvakrát rychleji, než tomu bylo v průměru během 20. století.

Vědci odhadli, že tempo se ještě zvýší, a hladina světových oceánů tak stoupne do konce tohoto století o jeden metr, zatímco během celého 20. století to bylo 15 centimetrů. To ohrozí četné pobřežní regiony s velkými metropolemi jako New York nebo Šanghaj a s hustým osídlením jako v deltách Gangy nebo Mekongu i některé státy na nízkých ostrovech, píše agentura AFP. Na pobřežích s nadmořskou výškou do deseti metrů žije 680 milionů lidí.

Dopady bude mít i samotné mizení ledovců. V horských oblastech v jejich blízkosti nebo nedaleko permafrostu žije 670 milionů lidí. Pro ně budou mít změny bezprostřední důsledky, další stovky milionů lidí budou ovlivněné nepřímo – například nedostatkem vody, kterou dnes získávají z ledovců. Ty na konci století již nebudou existovat.

Problémy nejen na souši

Pokud se nezpomalí tempo globálního oteplování, bude přibývat i dalších negativních dopadů – v mořích značně ubude množství ryb a hurikány budou silnější, varoval ve středu na tiskové konferenci panel.

Oceány, které pokrývají 71 procent povrchu planety, totiž pohltily přibližně čtvrtinu emisí skleníkových plynů vyprodukovaných člověkem a také velké množství tepla z atmosféry. Hmatatelnými důsledky této skutečnosti je vzestup teploty moří, zvýšení jejich kyselosti a úbytek kyslíku. Tyto změny jsou tak významné, že přinášejí dopady na ekosystémy životně důležité pro člověka, konstatuje panel.

„Oceány a zaledněné části světa mají velké problémy, což znamená, že je máme i my,“ podotkl jeden z vedoucích autorů studie Michael Oppenheimer. „Změny se zrychlují,“ dodal.

Zpráva vznikla poté, co přibližně 130 odborníků z 36 zemí analyzovalo dva roky aktuální studie o oceánech a ledových masách. Shrnuli důsledky změny klimatu na pobřeží a ostrovy, člověka a přírodu. Vědci a diplomaté z 195 států IPCC o těchto závěrech v uplynulých pěti dnech debatovali na konferenci IPCC a v úterý schválili shrnutí 900stránkové zprávy; byla zveřejněna ve středu dopoledne.

Řešení už je možné jen částečné

Dramatický vývoj mohou podle autorů zprávy zvrátit jen rychlé a silné změny. Má jimi být výrazné snížení emisí skleníkových plynů, ochrana ekosystémů a uvážlivé zacházení s přírodními zdroji. To vyžaduje, aby se lidé těmto změnám přizpůsobili.

I kdyby svět dokázal udržet globální oteplení do dvou stupňů ve srovnání s předindustriální érou, jak státy slíbily v pařížské dohodě, zánik některých obcí by byl podle AFP nevyhnutelný. I dnes, při oteplení o jeden stupeň Celsia, jsou už dopady silně citelné při bouřích, záplavách, vedrech a obdobích sucha.

Některé změny se už podle IPCC odvrátit nedají. Všechny scénáře klimatických změn totiž ukazují, že extrémy spojené s mořským příbojem, jež se dříve odehrály jednou za sto let, se budou kolem konce století opakovat každoročně. To znamená, že lidé, kteří žijí kolem pobřeží, budou nuceni se v každém případě na tyto změny adaptovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 30 mminutami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.