Komerční insekticidy už na šváby nestačí, procházejí se po nich hodiny

Švábi patří mezi nejodolnější tvory na Zemi. Zvládají radiaci, chlad i horko, jsou velmi přizpůsobiví. A podle nového výzkumu také extrémně odolní vůči běžně prodávaným insekticidům pro domácnosti.

Hmyz na Zemi mizí. Druhů stále ubývá, zmenšuje se i početnost druhů. Švábů se to ale netýká. Ti se množí a šíří rychleji než kdy dříve. Lidstvo proti nim používá jako hlavní zbraň insekticidy – účinné chemikálie schopné škůdce ničit. Jenže ostří této zbraně je podle nové studie značně otupené.

Často využívaným způsobem kontroly švábích populací jsou takzvané reziduální insekticidy. Ty jsou určené k postřiku povrchů, kde se švábi mohou objevit. Tím se hmyz vystavuje toxické složce, která ho má zabít. Jenže nezabije, ukázaly laboratorní testy vědců z University of Kentucky a Auburn University.

Účinky těchto látek na rusy domácí (jak se v Česku nejrozšířenější švábi jmenují oficiálně) jsou totiž menší, než se čekalo. Studie ukázala, že tyto postřiky dokázaly zabít méně než pětinu švábů, kteří byli vystaveni postříkaným povrchům po dobu třiceti minut. Navíc i v případě, že se švábi na postříkaných plochách zdržovali, trvalo většině přípravků osm až 24 hodin, než je usmrtily, přičemž některým to trvalo dokonce až pět dní. Takové podmínky v reálném světě v podstatě neexistují.

Šváb je v Evropě jeden z nejrozšířenějších druhů hmyzu. Většina kontinentu mu říká „německý šváb“, což je vlastně ukryté i v jeho českém názvu - tedy „hmyz pocházející ze Švábska“. Tak zní i jeho jméno v latině – Blattella germanica. Česká odborná terminologie ho ale nazývá rus domácí. Je to vůbec nejrozšířenější šváb na světě.

Rus domácí je podle vědců odolný nejméně vůči 42 účinným látkám z většiny hlavních skupin syntetických insekticidů, jako jsou organochloridy, organofosfáty, karbamáty, syntetické pyretroidy, neonikotinoidy, oxadiaziny a fenylpyrazoly.

Rusi snesou chemii bez problémů

Vědci to otestovali na švábech, které odebrali z prostředí, kde se tyto prostředky masivně používají. A to znamená, že hmyz měl dost času si proti nim vyvinout rezistenci. Ne tak ale lidé, kteří mohou být vystavení stejným látkám. „Pokud lidé nemají přístup k účinnému profesionálnímu hubení škůdců, jsou nadále vystaveni dopadům zamoření, včetně zdravotních rizik spojených s alergeny švábů. Domov je místem, kde by lidé měli mít možnost relaxovat a cítit se příjemně,“ říká Johnalyn Gordonová, hlavní autorka studie z Floridské univerzity.

„Vzhledem k častému používání reziduálních přípravků na bázi pyrethroidů je velmi pravděpodobné, že rusi uvnitř domů budou mít vůči nim určitý stupeň rezistence,“ uvedla Gordonová. „Podle našich nejlepších znalostí nebyla populace rusů domácích citlivých na pyrethroidy v terénu zdokumentována už několik desetiletí.“ Problém je, že výrobci to v USA neřeší a účinnost snadno prokáží: nic je podle Gordonové nenutí prokazovat ji na hmyzu odebraném v terénu. A ten z laboratoře pochopitelně žádnou získanou odolnost nemá.

„Doufejme, že studie, jako je tato, mohou být podnětem ke změnám v testování a hodnocení přípravků, aby etikety přesně odrážely úroveň kontroly, kterou tyto přípravky mohou poskytnout,“ dodává Gordonová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...