Dobrá kondice v mládí je spojena se sníženým rizikem vzniku devíti různých typů rakoviny v pozdějším věku, a to v některých případech až o 42 procent. Vyplývá to z rozsáhlé studie, která sledovala desítky let milion lidí.
Studie čerpala z údajů od více než jednoho milionu švédských branců ve věku 16 až 25 let, kteří byli sledováni v průměru 33 let v období 1968 až 2005.
Výsledky naznačují, že dobrá kardiorespirační zdatnost, tedy schopnost věnovat se vytrvalostním aerobním cvičením, jako je běh, jízda na kole a plavání, byla spojena s 42procentním snížením rizika rakoviny plic, 40procentním snížením rizika rakoviny jater a 39procentním snížením rizika rakoviny jícnu. Kromě toho se s kondicí pojí i nižší riziko rakoviny hlavy a krku, žaludku, slinivky a ledvin, informoval deník Guardian.
Vyšší kardiorespirační zdatnost se ale zdála být spojena se sedmiprocentním zvýšením rizika rakoviny prostaty a 31procentním zvýšením rizika rakoviny kůže – i když je možné, že za tato zjištění může častější screening rakoviny prostaty a vystavení slunečnímu záření.
Následné studie ukázaly, že u mužů s vyšší úrovní fyzické zdatnosti je větší pravděpodobnost, že u nich bude diagnostikována rakovina prostaty, která není smrtelná, uvedl vedoucí výzkumu Aron Onerup z Göteborské univerzity ve Švédsku.
Zadýchat se na 150 minut týdně
Tato studie však „plně nezohledňuje vliv stravy, alkoholu a kouření, které mají větší vliv na riziko vzniku rakoviny“, upozornila Claire Knightová z Cancer Research UK, největší nezávislé organizace pro výzkum rakoviny na světě.
Celkově jsou výsledky přesvědčivé a posilují nutnost podpory plánů zaměřených na zvýšení kardiorespirační zdatnosti u mládeže v průběhu školní docházky a studia, uvedl profesor sportovní a pohybové medicíny Mark Hamer z londýnské University College London (UCL).
Snížení rizika rakoviny není jediným důvodem, proč cvičit. Existují další výhody, jako je lepší emocionální zdraví a prevence kardiovaskulárních onemocnění. Onerup uvedl, že „určitá fyzická aktivita je lepší než žádná, a že více fyzické aktivity je lepší pro optimální zdravotní výsledky“. Vědec dodal, že nikdy není pozdě na to, aby lidé začali být fit, a využili tak výhod cvičení.
Pokud jde o množství pohybu, Knightová doporučila 150 minut cvičení týdně. „Nemusíte běžet maraton nebo chodit do posilovny – počítá se cokoli, co vás zahřeje, lehce zadýchá a zrychlí tep vašeho srdce. Nezáleží na tom, jestli jdete na svižnou procházku, na kolo s kamarádem, nebo dokonce děláte domácí práce, to všechno se může počítat jako způsoby, jak být aktivní,“ řekla.
