Konec utrpení? Nové americké léky nebudou muset být testované na zvířatech

Řada neziskových organizací protestovala desítky let proti pokusům na zvířatech. Od letošního roku americká administrativa část jejich proseb vyslyšela a přišla se změnou pravidel.

Na konci prosince 2022 podepsal americký prezident Joe Biden zákon, který zásadně mění vývoj nových léčiv. Podle něj už nemusejí být nové léky testovány na zvířatech. Organizace na ochranu zvířat o tuto změnu usilovaly už dlouho – považují ji tedy za svou výhru a zásadní přelom.

„Je to obrovsky důležitá věc,“ uvedla pro odborný časopis Science Tamara Drakeová, která vede výzkum a regulační politiku v neziskové organizaci Centrum pro humánní ekonomiku – a současně byla tím, kdo snahu o tuto změnu spustil. Podle ní je výsledek výhrou pro průmysl i pacienty.

Nikoliv zákaz – ale více možností

Tato změna další výzkum na zvířatech nezakazuje, ale nabízí vědcům novou možnost – testovat potenciální léky bez živých tvorů. Doposud takovou cestu využít nemohli – podle nařízení z roku 1938 musela být všechna léčiva z hlediska bezpečnosti i účinnosti testována právě na zvířatech.

Podle Drakeové a dalších podporovatelů změny je to možné díky zásadnímu vědeckému pokroku. Dlouho opravdu neexistovaly metody, jak zvířata nahradit, nyní už je ale vědci mají běžně k dispozici – zejména počítačové modelování a takzvané organoidy, miniaturní verze opravdových orgánů.

Kritici tvrdí opak. Podle zástupců organizace Americans for Medical Progress, která má za cíl prosazovat výzkum na zvířatech, jsou tyto technologie zatím v plenkách a v reálném světě ještě nebudou schopné zvířata a jejich roli nahradit.

Současnost

Aby mohl být lék ve Spojených státech schválen, FDA až doposud obvykle vyžadovala testy toxicity na jednom druhu hlodavců – tedy nejčastěji myši nebo potkanovi, a na jednom druhu nehlodavců – nejčastěji psu nebo nějakém druhu opice či primáta.

Farmakologické společnosti k těmto testům každoročně využívají desítky tisíc zvířat. A přesto jsou léčiva, jež touto fází výzkumu projdou, pozoruhodně neúspěšná. Science tvrdí, že více než devět z deseti léků, které se dostanou do klinických zkoušek na lidech, selže – ať už z důvodu nebezpečnosti nebo neúčinnosti. Jak je to možné? Zvířata se v mnoha ohledech od lidí liší; mnohdy v nečekané spoustě detailů.

Budoucnost

„Zvířecí modely se mýlí častěji než mají pravdu,“ potvrzuje Donald Ingber, bioinženýr z Harvardovy univerzity, jehož laboratoř vyvinula technologii orgánových čipů, které představují jednu z potenciálních cest, jak se bez zvířat obejít.

Takové čipy se obvykle skládají z dutých kanálků vložených do polymerů na bázi silikonu o velikosti náprstku. Jsou vyplněné živými buňkami a tkáněmi z orgánů, jako jsou mozek, játra, plíce a ledviny. Proudí jimi tekutiny, které napodobují krev, takže tyto modely velmi dobře připomínají procesy v živých orgánech. 

Na konci loňského roku vyšla studie, která tuto technologii prozkoumala – podívala se konkrétně na čipy simulující funkci jater. A ty správně identifikovaly 87 procent léků, které v testech na zvířatech uspěly, ale pak u lidí selhaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 4 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 11 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...