Konec utrpení u zubaře? Britové našli gen, který opravuje zuby

Kmenové buňky představují jednu z nejnadějnějších cest v moderní medicíně. Dokáží se totiž změnit na jiné specializované buňky v těle. Nový objev našel jejich využití v zubní medicíně: vědci našli gen, který pomáhá regeneraci zubů.

Výzkumníci z univerzity v Plymouthu popsali, jak se takzvané mezenchymální kmenové buňky podílí na opravě hmoty, která tvoří zuby. Zatím tento model studovali jen na myších, ale zubní tkáň u nich funguje velmi podobně jako u lidí.

Objev spočívá ve zjištění, jak buňky přispívají ke vzniku zuboviny, hmoty tvořící většinu chrupu. Současně vědci v této studii poprvé ukázali, že tento proces kontroluje gen Dlk1. Ten dokáže regeneraci zubu urychlovat a také zefektivnit, což by mohlo pomoci i v lékařské praxi – například při hojení zkažených nebo rozpadajících se zubů. Využít by se to dalo také při vážných poškozeních chrupu, která nastávají například při nehodách nebo úrazech.

Zub, který se sám zahojí

Pokud by se ukázalo, že u lidí vše funguje jako u myší, zub by si mohl s patřičnou lékařskou pomocí poškozené části sám opravit – bez dnešních zákroků často spojených s bolestí.
Autoři objevu upozorňují, že je sice ještě potřeba klinických studií, aby se funkčnost postupu potvrdila, ale modely na zvířatech vypadají velmi nadějně.

„Kmenové buňky jsou nesmírně důležité,“ vysvětluje hlavní autorka práce, profesorka Bing Huová. „V budoucnosti by se daly využít, aby v laboratořích regenerovaly tkáně poškozené nebo zničené. Proto je zásadní chápat, jak fungují,“ dodává. Věří, že právě její objev je v pochopení regenerace zásadní.

„Práce zatím probíhala na laboratorních modelech a je třeba dalšího studia, než tyto kmenové buňky začneme používat u lidí. Ale jedná se o opravdu velký přelom v regenerativní medicíně, který by mohl mít obří dopad na budoucí pacienty zubařských ordinací,“ popsala Huová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...