Konstruktérovi vrtulníku Ingenuity se Mars zdá blíž než jeho rodná Gaza

Elektroinženýr z Pásma Gazy Loay Elbasyouni pracoval v týmu americké vesmírné agentury NASA, která se tento měsíc zapsala do historie, když provedla let helikoptéry na Marsu. Paradoxně ale Elbasyouni říká, že jeho rodné město v Pásmu Gazy, kde nyní plakáty oslavují jeho úspěchy, mu připadá ještě vzdálenější než rudá planeta kvůli izraelským a egyptským omezením, napsala agentura AP.

„Když se zabýváte elektrony a technologiemi, můžete vývoj věcí propočítat a předjímat,“ řekl inženýr agentuře AP ve videohovoru ze svého domu v Los Angeles. „Ale když se zabýváte lidmi a politikou, nikdy nevíte, jak se věci vyvinou,“ dodal.

Dvaačtyřicetiletý Elbasyouni urazil neuvěřitelnou cestu z neprosperujícího města Bajt Hanún poblíž ostře střežené hranice s Izraelem až do kalifornské Laboratoře tryskového pohonu (JPL) americké vesmírné agentury, pro kterou pracoval jako smluvní dodavatel a podílel se na navržení vrtulníku Ingenuity.

Gazu opustil v roce 1998, když se vydal za studiem do USA. Do Pásmy Gazy se vrátil od té doby pouze jednou na krátkou návštěvu v roce 2000, nedlouho před druhou palestinskou intifádou neboli povstáním, které vypuklo v témže roce a vyžádalo si životy přibližně 6 tisíc Palestinců a jednoho tisíce Izraelců, než násilnosti v roce 2005 ustaly. Nejintenzivnější boje probíhaly především v pohraničních městech a jejich okolí, jako například v Bajt Hanúnu. Elbasyouni říká, že izraelské tanky čtyřikrát srovnaly se zemí otcovy ovocné sady.

Od doby, kdy se v roce 2007 vlády ujalo islamistické palestinské hnutí Hamás, Izrael a Egypt udržují blokádu Pásma Gazy, s jejíž pomocí je přísně kontrolován pohyb lidí a zboží mezi enklávou, úzkým pruhem na pobřeží Středozemního moře, který je domovem více než dvou milionů lidí, a okolními územími.

Z Gazy do USA

Zatímco se Gaza potýkala s jednou krizí za druhou, Elbasyouni pokračoval ve svých studiích v USA. Měl co dělat, aby mohl zaplatit školné na Kentucké univerzitě, a v jednu chvíli pracoval přes 90 hodin týdně v řetězci rychlého občerstvení Subway, aby vyšel s penězi. Nakonec se přesunul na Louisvilleskou univerzitu, kde získal bakalářský a magisterský titul v oboru elektronického inženýrství.

V roce 2012 pak začal pracovat ve společnosti, která vyvíjela elektrická letadla. O dva roky později jeho firma uzavřela smlouvu s NASA na projekt helikoptéry, která by létala na Marsu, a Elbasyouni povýšil na hlavního elektronického inženýra. Elbasyouni tak strávil šest let prací po boku dalších vědců NASA na vývoji pohonu helikoptéry, jejích ovládacích prvků a dalších klíčových součástí.

„Vybrali mě, abych vedl vývoj elektrické části vrtulníčku,“ uvedl v rozhovoru pro web Middleeastmonitor. „Byl jsem zodpovědný za motor, jeho algoritmy, servomotory a veškerou elektroinstalaci.“ Jeho hlavní díl práce se týkal servomotorů a jejich seřízení.

Robotická helikoptéra, kterou spoluvyvinul, se dostala na Mars s roverem Perseverance. Ten v červenci vynesla do vesmíru raketa. Elbasyouni říká, že se cítil nepopsatelně, když sledoval únorové přistání roveru na marsovském povrchu. Inženýr pak sledoval celou misi a čekal na všechny známky, že jeho helikoptéra funguje.

Když pak na Zemi dorazily první snímky ukazující její let, projevoval tak velkou radost, až to jeho okolí těžko neslo: „Když jsem viděl první snímky, jak se vrtulníček vznesl, začal jsem uprostřed noci křičet tak moc, že jsem vzbudil všechny v domě,“ uvedl pro web Times of Israel.

Hrdina, který domů nemůže

Od té doby Elbasyouni poskytl několik televizních rozhovorů v západních i arabských médiích a ve svém rodném městě se stal hrdinou. Ale kvůli cestovním omezením není podle něj moc pravděpodobné, že by se do Pásma Gazy někdy v brzké době vydal. Kdyby chtěl navštívit domov, musel by cestovat přes Jordánsko či Egypt, protože Izrael obyvatelům Gazy nedovoluje používat svá mezinárodní letiště.

V Jordánsku by musel čekat na speciální kyvadlovou dopravu, kterou by se dostal přes Allenbyho most, spojující Jordánsko s Izraelem okupovaným Západním břehem Jordánu, a dále k Erezu, hraničnímu přechodu s Gazou. Jenže tato kyvadlová doprava jezdí jen jednou za několik dní. Cesta v obou směrech vyžaduje povolení od Izraele a získat jej může být komplikovaný a časově náročný proces s nejistým výsledkem.

Druhou možností by bylo dostat se do Gazy z Egypta přes přechod Rafáh. Ten se ale otvírá jen ojediněle a může být zavřen i několik měsíců. Egypt uplatňuje vlastní omezení vůči Palestincům, kteří musejí žádat o cestovní povolení a často platit vysoké poplatky.

Elbasyouni navíc připomíná, že většina Američanů, vesmírné inženýry nevyjímaje, má jen dva nebo tři týdny dovolené ročně. „Když se vydáte do Gazy, můžete se tam zaseknout a přijít o práci,“ vysvětluje své obavy. Omezení na obou stranách byla navíc zpřísněna kvůli pandemii covidu-19.

Oponenti blokády říkají, že jde o kolektivní trest a že celé generace v Pásmu Gazy žijí v rozlehlém vězení pod širým nebem. Izrael tvrdí, že izolace enklávy je potřebná pro zadržování Hamásu, který Izrael a západní země považují za teroristické uskupení.

I přes nepříznivou politickou situaci podle Elbasyouniho stále existují možnosti pro palestinské podnikatele a inovátory, a to i v Pásmu Gazy. Inženýr doufá, že může mladé Palestince inspirovat. „Být součástí projektu, který slouží lidstvu, je pro mě zdroj obrovské hrdosti,“ uzavírá.

Úspěšný projekt

Vrtulníček Ingenuity na Marsu letěl už čtyřikrát –⁠ 19., 22., 25. a 30. dubna. Všechny tyto testy byly úspěšné, i když první a čtvrtý zdržel softwarový problém –⁠ části, na nichž pracoval Elbasyouni, zatím fungují zcela bez problémů. Helikoptéra přitom postupně zvyšovala rychlost a vzdálenost letu.

Minulý pátek krátce před převzetím údajů potvrzujících úspěšnost čtvrtého letu NASA sdělila, že poté, co se prokázalo, že na rudé planetě je možný řízený let s vlastním pohonem, experiment s Ingenuity brzy zahájí novou demonstrační fázi operací zaměřenou na zjištění, jak by letecký průzkum a další funkce mohly prospět budoucímu průzkumu Marsu a dalších světů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...