Koronaviry podobnými covidu se od netopýrů může ročně nakazit až 400 tisíc lidí, ukazuje studie

Lidé se v současné době setkávají s netopýry tak často, že se dostanou do kontaktu i s jejich viry a mnohdy se jimi také nakazí. Vědci v nové studii uvádějí, že nejrizikovější oblastí kontaktu je jihovýchodní Asie, a poprvé vyčíslují, že ročně může jít až o čtyři sta tisíc případů - jen s tím rozdílem, že přenášené koronaviry nejsou tak snadno adaptovatelné na člověka, jako je SARS-CoV-2.

V posledních dvou desetiletích se celosvětově rozšířily pouze dva nové koronaviry: SARS-CoV, který způsobil vypuknutí těžkého akutního respiračního syndromu (SARS) v roce 2003, a SARS-CoV-2, virus, který způsobuje covid-19.

Podle nové studie, která zatím neprošla recenzním řízením, jde ale jen o nejvýraznější případy a příbuzné koronaviry pocházející z netopýtů každoročně nakazí až 400 tisíc lidí. Jsou ale tak špatně adaptované na lidský organismus, že nemají šanci způsobit epidemii.

„Celé vědecké komunitě by mělo otevřít oči, že o frekvenci přelévání virů ze zvířat na lidi toho moc nevíme,“ varuje v odborném časopise Science viroložka Angela Rasmussenová z kanadské Saskatchewanské univerzity a dodává, že viry a jejich schopnosti hrubě podceňujeme.

Výzkum vedli Peter Daszak z EcoHealth Alliance a Linfy Wangová z Duke-NUS Medical School v Singapuru. V rámci studii vytvořili podrobnou mapu stanovišť třiadvaceti druhů netopýrů, o nichž se ví, že přenáší koronaviry souvisejících se SARS. Následně ji spojili s údaji o místech, kde žijí ve vyšších koncentracích lidé a tímto způsobem získali mapu potenciálních ohnisek nákazy.

V takových lokalitách žije podle této expertízy půl miliardy lidí. Přenos nejvíce hrozí v severní Indii, Nepálu, Myanmaru a také ve většině jihovýchodní Asie. Nejvyšší riziko je přitom v jižní Číně, Vietnamu, Kambodži a na Jávě a dalších ostrovech v Indonésii.

„Tohle je definitivní analýza toho, kde na planetě se s největší pravděpodobností objeví další virus podobný SARS nebo covidu,“ uvedl Daszak. Znalost tchto míst podle něj umožní šíření virů snáz blokovat. 

Zemědělec v nemocnici

Tím ale studie neskončila. Menší studie provedené ještě před vypuknutím covidové pandemie totiž naznačily, že někteří lidé v jihovýchodní Asii mají protilátky proti koronavirům příbuzným se SARS. Když vědci tyto údaje zkombinovali s daty o tom, jak často se lidé setkávají s netopýry a jak dlouho zůstávají protilátky v krvi, vypočítali, že v celém výše popsaném regionu dochází každý rok přibližně ke 400 tisícům nezjištěných infekcí lidí těmito viry.

Daszak tvrdí, že interakce s netopýry jsou mnohem častější, než si lidé myslí. „Lidé se ukrývají v jeskyních, vyhrabávají guáno z jeskyní, loví a jedí netopýry,“ popsal. Článek se přitom nezabývá ani tím, kolik lidí pracuje v obchodu s volně žijícími zvířaty a může se tak nakazit nepřímo, když netopýří virus nejprve nakazí jiné zvíře. To by totiž počet pravděpodobných nákaz ještě zvyšovalo.

Přes 400 tisíc nakažených ročně zní sice jako obrovské číslo, ale podle Rasmussenové je to vlastně realistické. V této části světa totiž žijí stovky milionů netopýrů a podobné množství lidí, takže šance na setkání člověka a zvířete je dost vysoká. Autoři práce přitom připouští, že výsledky nemusí úplně odpovídat realitě, zejména proto, že údaje o protilátkách nemusí být spolehlivé a také množství testovaných osob se pohybovalo jen v tisících.

Vědci věří, že většina těchto nikdy neodhalených nákaz je pravděpodobně jen velmi krátká a nevede tedy k žádnému dalšímu přenosu - hlavně proto, že viry nejsou dost přizpůsobené člověku. Zůstanou proto nejčastěji omezené jen na jednoho nakaženého, případně se rozšíří pouze v malé komunitě.

„Mnoho virů se pravděpodobně nedokáže přenést z jednoho člověka na druhého, ale mám jen malé pochybnosti o tom, že se vyskytla onemocnění způsobená těmito viry, která byla špatně diagnostikována nebo nebyla diagnostikována nikdy,“ říká Daszak. „Zemědělec v Myanmaru sotva půjde do nemocnice, protože trošku kašle.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...