Kosatky poslaly u Gibraltaru ke dnu další loď. Cíleně atakovaly kormidlo, tvrdí svědci

Skupina kosatek zaútočila na konci října na polskou jachtu. Stalo se to nedaleko pobřeží Maroka. Agrese trvala 45 minut, loď během té doby utrpěla vážná poškození a nakonec se potopila, informovala tento týden média.

Zdá se, že kosatky přesně věděly, kam mají udeřit. Koordinovaně útočily na zadní část jachty, soustředily se při tom hlavně na kormidlo. To poškodily a současně jejich údery způsobily další poškození, kvůli němuž začala do lodi pronikat voda.

K útoku došlo, když jachta proplouvala Gibraltarem, oznámila na sociální síti Facebook polská společnost Morskie Mile, jež loď provozuje. Útok kosatek byl podle ní natolik agresivní, že posádce nepomohla ani asistence marockého námořnictva a záchranářů, takže klesla ke dnu nedaleko vjezdu do přístavu Tanger-Med, asi 45 kilometrů od Gibraltaru. 

Nikdo z posádky ani turistů na palubě nebyl zraněný. Společnost nicméně hodlá v plavbách tímto směrem pokračovat a chce udělat vše pro to, aby proběhly bezpečně. 

Kosatky začaly útočit

Podobných útoků se za posledních několik roků odehrálo více, nicméně jen málo z nich dopadlo tak dramaticky jako ten z minulého týdne. Během uplynulých dvou let se počet útoků ztrojnásobil, informovala výzkumná skupina GTOA, která se studiu kosatek a jejich chování u Gibraltaru věnuje. 

„Nikdo neví, proč se to děje,“ komentoval útoky pro stanici CBS mořský biolog Andrew W. Trites. „Jediné, co vám mohu říct, jsou spekulace. Je to naprostá záhada, bez jakýchkoliv precedentů.“

Scénář je vždy velmi podobný a chování kosatek je podle mořských biologů záměrné. Černobílí kytovci šťouchají nejčastěji do plachetnic, snaží se je rozkývat nárazem svých těl a někdy jim dokáží i poškodit nebo zcela zničit kormidlo. Vypadá to, jako by si uvědomovali, kde je nejslabší část plavidla. V posledních letech ve vodách poblíž Španělska a Portugalska tímto způsobem zcela zničili tři lodě.

Podle expertů je tak dramatická změna chování dříve mírumilovných kytovců nápadná a naznačuje, že jejich populace musí být pod značným stresem, jehož původ je doposud neznámý. Útoky jsou totiž dlouhodobé, koncentrované a agresivní.

Evoluce, hra, nebo msta?

Mořští biologové zjišťují, jestli za všemi těmito útoky stojí jedna skupina živočichů, anebo se toto chování už rozšířilo. Předpokládá se, že za mnoha incidenty stojí jedna konkrétní kosatka, která dostala přezdívku White Gladis. Ta potom naučila stejnému chování další zvířata, v současné době tedy za množstvím útoků stojí jakýsi „gang“ kosatčích adolescentů.

Jednou z hypotéz, proč se velryby zaměřují na plachetnice, je, že se chtějí „pomstít“ za zranění, která jim v minulosti způsobila loď. Důkazů pro ni je ale málo. Mezi další teorie patří, že si velryby hrají a trhají kormidla lodí pro zábavu, vadí jim přítomnost lodí nebo se prostě jen věnují „módnímu“ chování.

Stejně jako lidé, i kosatky si osvojují zdánlivě nelogické návyky, protože to dělají ostatní v jejich okolí. Někteří biologové to označují jako kulturu. Třeba roku 1987 začaly kosatky z Pugetova zálivu nosit na hlavě mrtvé lososy. Vědci popsali, že tento páchnoucí klobouk vymyslela jedna konkrétní samice – a trvalo jen měsíc a půl, než se rozšířil do dalších dvou hejn. Na konci léta ale kytovci bizarní tradici opět opustili. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...