Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.

Zubní cement je fascinující hmota. Tato tvrdá tkáň, která pokrývá povrch zubního kořene, se podobá kostem. Celoživotně se ukládá na povrchu zubu, hlavně v místech, kde dochází k nadměrnému zatížení. V této vrstvě se proto ukládají informace o tom, jakými traumaty zub prošel – podobně jako se v letokruzích stromů zapisují jeho zkušenosti.

Vědci z Northumbrijské univerzity prozkoumali osmaosmdesát zubů živých lidí (dobrovolných dárců po zubařském zákroku) i z archeologických nálezů a pokusili se na nich najít nějaké využitelné informace zejména pro forenzní účely. Tedy, co by se všechno dalo zjistit ze zubů, například při identifikaci obětí trestných činů.

Porušené letokruhy

Experti našli nejvíc zajímavých informací právě v zubním cementu, a to v souvislosti s kouřením. Projevovalo se narušením zmíněných „letokruhů“. Takové poškození se našlo u sedmdesáti procent bývalých kuřáků a u třetiny lidí, kteří jsou aktivními kuřáky. Ale vyskytovalo se jenom u pouhých tří procent nekuřáků, popisuje výzkum.

Že je poškození výraznější u lidí, kteří už nekouří, je podle vědců důsledkem toho, že se cement pokouší po ukončení tohoto zlozvyku vracet na své místo – a vytváří při tom nepravidelné vrstvy, které vypadají jako hrubší vrstva poškození.

Výsledkem je, že se podařil najít způsob, jak zjistit, zda byl daný člověk kuřákem, jen z podoby jeho zubů. Což může pomoci jak z výše popsaných forenzních důvodů, tak i při dalších analýzách zdravotního stavu.

Trvanlivé deníky

Tyto záznamy jsou podobné čtenářským deníkům, které si vedou děti na školách – zapisují se do nich informace, které si teď mohou vědci přečíst. Podle studie, ve které vědci tyto záznamy popsali, je hlavní výhodou tohoto přístupu, že tyto „deníky“ mají dlouhou trvanlivost.

Jeden z příkladů, které vědci popsali, je muž, který kouřil ve věku 22 až 41 let. Zub daroval vědcům při zákroku, když mu bylo 58 let. Letokruhy jeho vášeň spolehlivě odrážely a tedy prozradily i dvě desetiletí poté, co s ní přestal.

Proč vědci zkoumali i zuby z archeologických nálezů? U současných kusů totiž věděli z lékařských záznamů, zda dotyční opravdu kouřili, nebo ne. U archeologických nic takového netušili, navíc byly staré až dvě stě let. A přesto i u nich dokázala analýza zubního cementu prokázat, jestli daní lidé kouřili.

Tato analýza je tedy využitelná také v archeologii pro analýzu způsobu života lidí, jichž se už vědci nemohou zeptat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...