„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.

Chobotnice jsou výjimečně inteligentní tvorové, jejich schopnosti nepřestávají vědce překvapovat. Většinou to ale nejsou žádní velcí hrdinové – i ty největší tráví většinu života ukryté v korálových útesech nebo jeskyních, odkud loví pomocí svých pozoruhodně obratných chapadel. Podle nové studie ale hráli jejich pravěcí předkové úplně jinou roli.

Některé pravěké chobotnice podle studie, která vyšla v odborném časopise Science, byly mnohem větší, než vědci dosud tušili. Ty největší z období pozdní křídy (asi před sto až 72 miliony lety), překonávaly délkou těla a zřejmě i hmotností i ty největší ještěry, které věda až doposud považovala za vládce primordiálních oceánů, a mohly měřit i přes dvacet metrů.

Když oceánům vládla chapadla

Jak je možné, že takto masivní tvorové tak dlouho unikali pozornosti paleontologů? Chobotnice jsou zvířata s měkkým tělem, které neobsahuje téměř žádné pevné tkáně. A to znamená, že se jen výjimečně stane, že se zachová zkamenělé – tímto způsobem přetrvávají hlavně kosti.

Vědcům tak zbyly pro studium prachobotnic jen jejich čelisti, respektive jejich špatně dochované úlomky. A rekonstruovat podobu tak velikého tvora na základě drobných fragmentů bylo až doposud nemožné.

Srovnání rozměrů nejrůznějších oceánských predátorů
Zdroj: Science

Japonští paleontologové to teď dokázali s pomocí vysokorozlišovací výpočetní tomografie a umělé inteligence. Našli relativně dobře zachovalé čelisti chobotnic ze dvou míst mořského dna, které byly v tak dobrém stavu, že se na nich zachovaly i jemné stopy opotřebení, které odhalily, jak se tato zvířata krmila.

„Naše studie naznačuje, že nejstarší chobotnice byly gigantickými predátory, kteří v době křídy stáli na vrcholu mořského potravního řetězce,“ uvedl profesor Jasuhiro Iba z Hokkaidské univerzity, který výzkum vedl. „Na základě výjimečně dobře zachovaných fosilních čelistí dokazujeme, že tito živočichové dosahovali celkové délky až téměř dvacet metrů, čímž zřejmě překonávali velikost velkých mořských plazů této doby.“

„Nejpřekvapivějším zjištěním byl rozsah opotřebení čelistí,“ doplňuje Iba. Vykazovaly rozsáhlé odštěpky, škrábance, praskliny a obroušení, což jsou všechno důkazy, že drtily obrovskou silou něco tvrdého a pevného. „Naznačuje to opakované silné interakce s kořistí a odhaluje nečekaně agresivní strategii lovu,“ dodává japonský vědec.

Zvláště zajímavou stopou bylo nerovnoměrné opotřebení čelistí. U obou zkoumaných druhů byla jedna strana skusové části opotřebovaná více než druhá, což naznačuje, že tato zvířata možná upřednostňovala intenzivnější používání jedné strany čelisti. Tento druh behaviorální asymetrie, známý jako lateralizace, je u moderních živočichů spojován s pokročilým nervovým zpracováním.

Což naznačuje další zásadní věc – tyto gigantické chobotnice podle všeho disponovaly vysokou inteligencí, která jim umožňovala provádět složité interakce s okolím.

Bezobratlí v potravní pyramidě

Tento objev navíc mění to, co si vědci mysleli o rané historii chobotnic. Tvorové, jimž čelisti patřily, byli zástupci skupiny vyhynulých chobotnic s ploutvemi, známých jako Cirrata. Nové fosilie posouvají nejstarší známý záznam o těchto tvorech přibližně o patnáct milionů let a širší záznam o chobotnicích přibližně o pět milionů let, čímž je posouvají až do doby před asi sto miliony lety.

Vědci až doposud považovali starověké mořské ekosystémy za místa, kde bezobratlí tvorové (jako jsou právě chobotnice) byli spíše na spodních patrech potravní pyramidy. Nový objev ale staví tento předpoklad před novou realitu. Přinejmenším tento nově popsaný druh se pohyboval kolem vrcholku této symbolické potravní pyramidy a mohl konkurovat i těm největším obratlovcům.

„Tato studie poskytuje první přímý důkaz, že se bezobratlí mohli vyvinout v obří, inteligentní vrcholové predátory v ekosystémech, které byly po asi čtyři sta milionů let ovládány obratlovci. Naše studie ukazuje, že silné čelisti a ztráta povrchového skeletu, což jsou společné charakteristiky chobotnic a mořských obratlovců, byly nezbytné k tomu, aby se staly obrovskými, inteligentními mořskými predátory,“ zakončuje Iba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěTeplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne zatím padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
12:35Aktualizovánopřed 37 mminutami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 6 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 8 hhodinami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 9 hhodinami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 10 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 11 hhodinami

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
včera v 15:14

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.