Krkonošská tundra zaniká, vědci usilují o záchranu unikátních druhů

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) zkouší nové postupy v péči o rostlinné druhy v krkonošské tundře ohrožené klimatickou změnou. Hlavním cílem je zachovat zejména populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského, který kromě Krkonoš nikde jinde na světě neroste.

Krkonošská tundra zarůstá a mizí z ní vzácné druhy rostlin, říká mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Horní hranice lesa v Krkonoších se vlivem rychlého oteplování v posledních desetiletích mění. Postupuje směrem k nejvyšším oblastem hor, a to rychlostí zhruba půl výškového metru za rok. Jde o důsledek klimatických změn, které způsobují teplejší počasí v Česku.

Krkonošská příroda je přitom unikátní, jedná se o jakousi anomálii, vzácnou a mizící vzpomínku na dobu ledovou. Takzvané alpínské bezlesí nebo také arkto-alpínská tundra v nejvyšších partiích Krkonoš představuje jeden z největších ekologických klenotů pohoří. Jedná se o izolované ostrovy severské přírody v jinak převážně lesem pokryté krajině, kde našla útočiště řada endemických druhů nebo druhů reliktních, vyskytujících se ve střední Evropě pouze na hřebenech Krkonoš.

Snaha o záchranu unikátu

Vědci se proto snaží, aby toto ve střední Evropě jedinečné prostředí zůstalo zachováno. „Po odborné debatě jsme se rozhodli přistoupit k sérii pilotních managementových zásahů nad horní hranicí lesa, které mají za cíl ověřit v situaci probíhající změny klimatu některé nové přístupy v péči o ohrožená tundrová společenstva," předeslal Drahný.

Pilotní zásahy začaly letos na třech lokalitách v tundře západních Krkonoš na celkové ploše 0,33 hektaru. Práce zahrnují seč, hrabání stařiny s odklizením biomasy a výřez náletových smrčků a borůvky. Na vybraných místech budou botanici sledovat především reakci všivce krkonošského na provedené zásahy, ale také celkové změny ve společenstvu vyšších rostlin, lišejníků a mechorostů. Vědci poté vyhodnotí dopad zásahů a pokud to bude nutné, upraví další postup péče.

„Chceme být důslední v ochraně přírody, ale také otevření novým, vědecky podloženým přístupům. Pilotní zásahy nám umožní ověřit, co může být skutečně přínosné pro dlouhodobé přežití unikátních horských druhů rostlin. Mnohé jsou podobně jako všivec krkonošský předměty ochrany KRNAP a jsou chráněny českým i evropským právem, máme proto povinnost konat,“ konstatoval ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Pomoc nemusí být složitá

Dlouhodobý monitoring podle správců KRNAP ukazuje, že krkonošská tundra vlivem klimatické změny, spadu dusíku a dalších faktorů postupně zarůstá keři a vysokými travinami a kvůli tomu z ní mizí unikátní druhy rostlin. „Pomoc takovým rostlinám by nemusela být v principu složitá. Občasná seč či pastva omezují v rostlinných společenstvech dominanty, a tím vytvářejí prostor pro drobnější a často ochranářsky významné rostliny,“ uvedl garant zásahů Stanislav Březina ze Správy KRNAP.

Experiment by měl být podle něj časově i prostorově omezený. „Cílem je ověřit možnosti cílené obnovy stanovišť ohrožených druhů rostlin v krkonošských podmínkách v situaci probíhající změny klimatu,“ doplnil Březina. Za příklad udržení krkonošské tundry uvedl dlouhodobou pastvu velkých býložravců, která prospívá například zachování tundry v severní Evropě.

Navrhované pilotní zásahy jsou v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny i platnými Zásadami péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo. Experiment jednohlasně schválila vědecká sekce Rady KRNAP a má podporu externích odborníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 12 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 14 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.