Lasery léčí oči, ale mohly by odstranit i jaderný odpad. Nobelista Mourou byl hostem Hyde Parku Civilizace

Nahrávám video

„Když jedete sedačkovou lanovkou, nemáte v podstatě co dělat, jenom tam sedíte a díváte se na krásné hory kolem sebe. Myslím, že je to okamžik, kdy se opravdu uvolníte. V té době nebyly mobilní telefony. A já jsem přemýšlel nad tím, jestli by bylo opravdu možné natáhnout puls světla, pak ho zase stlačit a zesílit. A to bylo celé.“ Tak popsal počátek své cesty k Nobelově ceně za fyziku profesor Gérard Mourou, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

V úterý 2. října 2018 se svět dozvěděl jména nositelů Nobelovy ceny za fyziku, kterými se stali Arthur Ashkin, Gérard Mourou a Donna Stricklandová. Oceněni byli za objev toho, jak se dá pomocí laserových paprsků manipulovat předměty.

Zatímco Ashkin studoval, jak pomocí laseru pohybovat buňkami, Mourou a jeho studentka Stricklandová svou prací připravili základy pro vznik špičkových chirurgických přístrojů, které pomocí laserových paprsků operují lidské oči. Roku 1985 zveřejnili článek, kde popsali, jak vytvořit krátké a nesmírně intenzivní laserové pulsy. Tyto záblesky nepoškozují okolní hmotu, ale ovlivňují jen drobnou oblast, kam paprsek dopadá. 

Tato metoda dostala jméno CPA (chirped pulse amplification) a velmi rychle se stala standardním způsobem pro intenzivní lasery. Využívá se u milionů případů korektivních operací oka, které se každoročně provádějí po celém světě včetně České republiky.

„To nejlepší ještě přijde“

Mnohé možnosti využití fenoménu pro nové a ještě pokročilejší laserové technologie jsou údajně už na dosah. Patří k nim rychlejší elektronika, efektivnější sluneční panely, lepší katalyzátory, silnější akcelerátory, nové zdroje energie nebo třeba účinnější léky. „Jsme teprve na povrchu, to nejlepší ještě přijde,“ potvrdil Gérard Mourou v Hyde Parku Civilizace.

Tyto lasery by například mohly pomoci zbavit lidstvo jaderného odpadu. „Říkáme tomu transmutace. Nové je na tom to, že chceme na transmutaci použít laser, je totiž velmi efektivní při vzniku částic, které umí neutralizovat radioaktivní částice,“ nastínil. Lasery totiž umí měnit strukturu jádra atomů. „Tato technologie není daleko – a může v tom pomoci třeba ELI Beamlines,“ uvedl vědec.

Mourou je duchovním otcem projektu jménem ELI (neboli Extreme Light Infrastructure). Ten se bude skládat ze zařízení umístěných ve třech zemích – v Rumunsku, Maďarsku a také v České republice:

Pořad Hyde Park nyní můžete sledovat i ve formě podcastů:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 16 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 17 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 18 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 20 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.