Látro i sáh měly smysl. Nepravidelné míry v něčem předčily i standardní, popsala studie

Schopnost měřit věci je jedním ze základů, na nichž stojí lidské civilizace a kultury. Díky jednotným mírám se dají budovat složité stavby, funguje obchod a vznikla věda. Standardní míry a váhy propojily globální průmysl, technologie, výměnu myšlenek i zboží. Jejich nástup ale přežily i nepravidelné jednotky, odvozené od částí těla. Vědci v nové studii hledali jejich význam a příčinu jejich užívání i dlouho poté, co zdánlivě nebyly potřeba.

Předpokládá se, že první standardizované systémy měření vznikly ve starověku a byly odvozené od rozměrů lidského těla. Například jedna z prvních známých standardních měr, královský loket z egyptské Staré říše, se vyvinula kolem roku 2700 před naším letopočtem z používání přirozeného lokte. Královský loket označoval délku od špičky nataženého prostředníčku po loket.

Jen o něco mladší Harappská kultura v Indii zase využívala jednotky odvozené od šířky prstu a různé starověké mezopotámské měřicí systémy – stopa, loket či tempo – byly odvozené od dalších tělesných jednotek. 

Nedávné práce naznačily, že kulturní vývoj měření se dá rozdělit na několik etap. Tou první byla srovnávání velikostí konkrétních předmětů a jejich porovnávání pomocí gest. Později se k nim přidaly nerovnoměrné míry (lokty různých lidí mohou být různě dlouhé), a nakonec přišly standardizované jednotky – naposledy ty abstraktní, jež se využívají v Evropě.

Nepravidelné míry přežily

Nejedná se ale tak úplně o historické etapy, kterými kultury procházejí a zase je opouštějí. Jednotky různých typů mohou existovat současně. Právě to je jeden z hlavních poznatků nového výzkumu. Mnoho kultur používalo tělesné jednotky až do 20. a 21. století, celé stovky let po prvním stanovení standardů.

V minulosti byly tělesné jednotky často označovány za primitivní předchůdce těch standardizovaných, to ale vědci zpochybňují. Měření na základě těl totiž v mnoha kulturách nabízelo různé možnosti řešení problémů a adaptační výhody.

Nová studie se pokusila zjistit, jaké části lidského těla se pro jednotky používají nejčastěji. Vědci analyzovali používání tělesných měrných jednotek ve 186 kulturách po celém světě. Neřešili přitom jednotky, které jsou součástí moderních standardizovaných systémů, jako je například britská imperiální stopa. Ty sice ze starých „tělesných“ jednotek vycházejí, ale vědci je úmyslně vynechali a věnovali se jen těm, které se lišily člověk od člověka a nebyly definované s vysokou mírou přesnosti.

Není loket jako loket

Zdaleka nejčastější je podle zjištění badatelů sáh, tedy rozpětí obou paží dospělého muže. Ten se objevil u 85 ze 186 zkoumaných kultur. Druhou nejčastější jednotkou byla píď – pod tímto názvem se ukrývá vzdálenost mezi palcem a malíčkem, kterou používalo 81 kultur. Na třetím místě se umístil loket, tedy vzdálenost mezi prsty u ruky a loktem. Vždy se to týkalo jen mužských údů.

Čtvrtou nejpoužívanější jednotkou je délka natažené mužské paže. V našich končinách pro ni jednotka neexistovala.

Celosvětově velmi používané míry byly a jsou odvozené také od šířky či délky prstů, délky lidského kroku nebo takzvaného látra neboli délky ležícího člověka s nataženýma rukama.

Některé kultury naopak mají vlastní míry, které jsou velmi specifické a prakticky nikde se nevyskytují. Patří k nim například obvod lidského stehna, jenž znají jen tři kultury, anebo obvod kruhu, které tvoří palec a ukazovák při gestu OK. Takovou míru užívá pouhých pět kultur. 

Všechny uvedené jednotky spojuje to, že se lišily podle rysů konkrétního člověka, jehož tělesné části se mírou stávaly.

Měření a design na míru

A právě to bylo podle autorů studie nejvýhodnější a je to také příčinou toho, proč se nestandardizované jednotky udržely. Mají tu výhodu, že poskytují ergonomický design na míru způsobem, který standardizované systémy měr a vah nemohou nabídnout.

Typickým dokladem ergonomického designu je podle autorů například stavba kajaků. Správně vyvážený kajak vyžaduje přesnou polohu těla, takže u něj nemůže dost dobře fungovat žádná univerzální konstrukce. A tak „kajakářské kultury“, tedy národy, pro něž je toto plavidlo základním zdrojem obživy, používaly tělesné jednotky ke konstrukci svých plavidel.

Podobné metody se používají i při konstrukci pádel: běžná délka pro grónské dvoulisté pádlo je sáh uživatele plus jeden loket, zatímco rozměry lopatky se určují podle maximální šířky, kterou lze uchopit.

Tělesnými jednotkami se řídila i konstrukce nástrojů, jako jsou lyže. Například chantský výrobce lyží mohl měřit šířku lyže pomocí nataženého „rozpětí prstů plus dva prsty“ a délku lyže jako „velikost těla od země po obočí“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...