Lékaři poprvé pomocí kmenových buněk zbavili ženu cukrovky

Nahrávám video

Čínští vědci transplantovali mladé ženě trpící cukrovkou upravené kmenové buňky. A zákrok zabral – po roce od zákroku je pacientka zcela zdravá a už nemusí brát inzulin.

Už několik let se mezi vědci mluví o tom, že kmenové buňky by mohly „zatočit“ s cukrovkou. A teď se to opravdu povedlo. Odborný časopis Nature informoval o pětadvacetileté Číňance, která je nyní už více než rok po transplantaci kmenových buněk. A přestože předtím trpěla těžkou formou diabetu prvního typu, ani ne tři měsíce po zákroku začalo její tělo vyrábět inzulin, jako by byla zcela zdravá.

Žena z města Tchien-ťin, která chtěla zůstat v anonymitě, pro Nature popsala, že už může úplně ignorovat jakékoliv omezení ohledně jídla a že smí jíst cokoliv, aniž by jí to nějak škodilo. Včetně cukru. Vědci její případ, který znamená v dějinách medicíny přelom, popsali na konci září v odborném žurnálu Cell.

Kladivo na cukrovku

Čínští vědci už letos na jaře oznámili, že poprvé zbavili jednoho pacienta cukrovky druhého typu, což byl první krok pro současný výzkum. Postup byl stejný, byť jednodušší než nyní – lékaři dotyčnému transplantovali ostrůvky kmenových buněk z jeho vlastního těla. Vědci je ale ještě předtím přeprogramovali. Terapie zabrala téměř okamžitě – devětapadesátiletý muž od té doby nemusí užívat inzulin. To stejné se teď povedlo u náročnější léčby cukrovky prvního typu.

Kmenové buňky se testují pro léčbu diabetu už delší dobu, kdy se používají na transplantace zdravé od nějakého dárce. Tento proces je ale náročný, drahý a navíc tělo cizí buňky přirozeně odmítá, takže je nutné, aby příjemci dlouhodobě užívali léky potlačující imunitní systém. A to je dělá snadno zranitelnými vůči nejrůznějším nemocem. Také dárců není dostatek na to, aby mohli uspokojit poptávku, protože lidí s cukrovkou je aktuálně více než půl miliardy. Nová metoda umožňuje všechny tyto nedostatky zmírnit.

Kmenové buňky jsou základ všeho

Takzvané pluripotentní kmenové buňky jsou zjednodušeně řečeno jako vejce, ze kterého se může vylíhnout cokoli – od kolibříka po tyranosaura. Jde totiž u buňky, z nichž se dá v těle vypěstovat jakákoliv tkáň. Dají se také v laboratoři kultivovat neomezenou dobu, proto po nich „sahá“ čím dál více oborů medicíny. A to přes všechny výše popsané komplikace.

Čínští vědci využili několik různých postupů, aby vylepšili možnosti úpravy těchto buněk. Sami říkají, že je přeprogramovávají. Důležitou roli v tom hraje metoda vyvinutá na začátku tisíciletí v Japonsku. Po úspěšných testech nejprve na laboratorních miskách a pak i na zvířatech ji vyzkoušeli na člověku. Čínské ženě odborníci vpravili do břišních svalů asi 1,5 milionu těchto ostrůvků tkáně.

Trvalo jen necelé tři měsíce, než její tělo vylepšené o novou tkáň začalo vyrábět dostatek inzulinu, aby ho nemusela doplňovat injekcemi. Po dalším roce je prakticky zdravá, protože u ní nedochází k žádným výkyvům úrovně inzulinu, takže jí nekolísá glukóza v krvi. V podstatě je úplně zdravá a žije bez omezení jako zcela zdravý člověk, který cukrovkou nikdy netrpěl.

Ve studii byli ještě další dva lidé, od implantace buněk u nich rok uběhne letos v listopadu – následně budou zveřejněné i jejich výsledky. Pokud budou pozitivní, pak by se mělo ve výzkumu pokračovat, tentokrát už na větším počtu pokusných osob, možná až na dvou desítkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...