Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.

Informace o počtu stromů, jejich objemu, zdravotním stavu nebo druhovém složení jsou klíčové pro plánování těžby, ochranu lesa i dlouhodobou péči o krajinu. Tradiční metody vyžadují rozsáhlou práci v terénu a často jsou časově i finančně náročné.

Vědci proto pracují na nástroji, který kombinuje data z dronu, pozemního systému laserového skenování (LiDARu) a pokročilých algoritmů strojového učení. Díky tomu bude možné podle expertů získávat detailní informace o lesních porostech rychleji, přesněji a ve výrazně větším rozsahu než dosud.

„Lesy dnes čelí bezprecedentním výzvám spojeným se změnou klimatu, suchem, kůrovcovými gradacemi, což vše vede k výrazné a urychlené proměně tuzemských lesů. Kvalitní a aktuální data jsou nezbytným předpokladem pro odpovědné rozhodování,“ sdělil spoluřešitel projektu za Výzkumný ústav pro krajinu Martin Krůček. Projekt Forestum.ai podle něj přináší možnost získávat tyto informace automatizovaně a s dosud nevídanou přesností.

Les pod dozorem AI

Vyvíjený systém bude obsahovat sedm specializovaných digitálních modulů. Ty umožní například automatické určování dřevní zásoby, identifikaci jednotlivých stromů, rozpoznávání dřevin na úroveň rodu nebo detailní analýzu korun stromů. Významnou inovací bude také propojení dat z různých zdrojů. Algoritmy dokážou přiřadit koruny identifikované z leteckých snímků ke konkrétním kmenům zachyceným laserovým skenováním. Díky tomu bude možné přesně určit objem dřeva jednotlivých stromů i celých porostů.

Jednou z nejambicióznějších částí projektu jsou růstové simulace lesních porostů. Systém dle vědců bude schopen modelovat vývoj lesa po jednotlivých letech až do roku 2100. Využívat přitom bude scénáře předpokládající různé varianty budoucího vývoje klimatu.

„Nejde pouze o to zjistit, jak les vypadá dnes. Stejně důležité je porozumět tomu, jak se bude vyvíjet v příštích desetiletích,“ doplnil Jakub Kašpar, který ve Výzkumném ústavu pro krajinu vede vývoj predikčního modulu. Právě kombinace detailních dat z terénu a procesních modelů růstu podle něj umožní vytvářet kvalifikované scénáře budoucího vývoje lesních ekosystémů a podpoří adaptaci porostů na klimatickou změnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 6 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.