Lidé v demokraciích volí víc z nenávisti než náklonnosti. Důkazy přináší velká studie

Společnost je stále více polarizovaná a změny vedou k větším společenským rozporům, tvrdí řada expertů. Podle nového výzkumu se to odráží už i v tom, jak voliči přistupují k tomu, komu hodí svůj hlas.

Demokracie se mění, ukazují data. Nová velká studie ukázala, že za poslední roky došlo k významné proměně v motivaci voličů v demokratických zemích. Místo, aby lidé volili pro něco, jako bývalo běžné v minulosti, hlasují teď mnohem častěji proti něčemu nebo proti někomu.

„V mnoha západních demokraciích jsou voliči nyní více motivováni odporem vůči svým politickým protivníkům než podporou vlastní strany. Tento jev znamená odklon od ideologických neshod směrem k emocionálně nabité dynamice zakořeněné v odmítání a nepřátelství, což je vývoj, který může v konečném důsledku oslabit samotné základy demokratické debaty,“ konstatují autoři studie.

Obří datový poklad

Studie vychází z masivní analýzy dat: autoři získali údaje ze 143 voleb v letech 1961 až 2022 ve dvanácti západních demokraciích: Německu, Kanadě, Dánsku, Španělsku, Spojených státech, Francii, Řecku, Itálii, Portugalsku, Spojeném království, Švédsku a Švýcarsku. Tato data vycházela z národních povolebních studií prováděných v průběhu šesti desetiletí, která pak autoři studie dokázali spojit do jednoho systematického souboru.

Nejvíc je zajímalo něco, co se v České republice zatím moc nepoužívá, ale v anglosaském světě je to běžné – takzvaný teploměr pocitů. V tomto průzkumu mají voliči ohodnotit na stupnici od nuly po desítku svůj emocionální vztah vůči politickým stranám a jejich vůdcům. Tyto „teploměry“, které byly prováděné v každé zemi různě, vědci dokázali sjednotit a pak použili zdokonalenou metodiku k výpočtu „lásky k vlastní straně“ a „nenávisti k jiné straně“ na základě toho, jak daleko se skóre odchylovalo od neutrálního bodu.

Odečtením jedné hodnoty od druhé pak zjistili, jestli je chování voličů více ovlivněno loajalitou nebo nepřátelstvím. Ukázalo se, že v rostoucím počtu demokracií je to to druhé.

Odmítání místo loajality

Data odhalila, že tento trend je konzistentní a vědci ho označují za znepokojivý. Postoje voličů ke stranám, které nevolí, se zhoršily v devíti z dvanácti zemí, nejvýrazněji v Kanadě, Německu, Portugalsku, Španělsku, Velké Británii a USA. Postoje vůči vlastní straně se sice také zhoršily, ale pomaleji.

V několika zemích, včetně USA, Kanady, Řecka, Itálie a Španělska, voliči nyní vyjadřují více nepřátelství vůči svým oponentům než vřelost vůči své vlastní straně.

„Tento obrat zachycuje index takzvané afektivní polarity, který v posledních volbách neustále klesal pod nulu. Emocionální jádro politiky se již nezaměřuje na loajalitu, ale na odmítání,“ uvedli vědci.

Co to znamená pro demokracii

Tato emocionální změna ve volebním chování má podle autorů dalekosáhlé důsledky. „S prohlubující se vzájemnou nevraživostí se veřejná diskuse zostřuje, kompromisy slábnou a demokratická legitimita se rozpadá,“ uvádějí. Podle nich se to odráží i ve výsledcích nedávných voleb: podle autorů výzkumu v řadě zemí uspěly strany, které akcentují negativní stránky svých oponentů než svůj pozitivní program. „Demokracie jsou stále více formovány tím, čemu voliči oponují, nikoli tím, co podporují,“ dodávají vědci.

Tato studie ale nabízí více než jen nový soubor faktů, představuje podle vědců také zásadní metodologický pokrok. Starší studie totiž obvykle měřily emocionální vzdálenost mezi stranami; tato studie odhaluje, co tuto vzdálenost způsobuje, a potvrzuje, že negativní sentiment je dominantní silou v moderních demokraciích.

Porozumění této změně je podle autorů zásadní, protože západní společnosti se potýkají s polarizací a rozčarováním z demokracie. Tento výzkum poskytuje jak varování, tak rámec. „Abychom pochopili, kam směřuje demokracie, musíme se dívat nejen na to, čemu voliči věří, ale také na to, jak se cítí,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...