Lidský mozek umí tvořit nové buňky sto let. Objev může pomoci léčit Alzheimerovu nemoc

Lidské tělo je schopné vytvářet čerstvé mozkové buňky do věku nejméně mezi devadesáti a sty roky. Vznik nových neuronů však rychle klesá u lidí s Alzheimerovou chorobou, a to velice rychle po jejím vzniku, odhalil nový výzkum publikovaný v odborném časopise Nature Medicine.

Objev by mohl pomoci lékařům s účinnější diagnostikou Alzheimerovy nemoci v jejím raném stadiu, věří autoři práce. Současně by se podle nich snad dalo předcházet šíření této nemoci v mozku různými formami cvičení – ty by mohly podpořit produkci nových buněk.

O tom, jestli má člověk od dospělosti až do smrti stále stejný počet buněk, nebo jestli přibývají, se vědci přou celá desetiletí. Španělští vědci teď přišli s výzkumem, který může tento spor rozsoudit. Měli možnost zkoumat mozky třinácti jednotlivců, kteří zemřeli ve věku mezi 43 a 87 roky. Všichni byli po neurologické stránce před smrtí zcela zdraví a své mozky darovali ještě za života vědě.

Nahrávám video

Hlavní autorkou byla María Llorens-Martínová. Objevila, že zdravé mozky obsahovaly nově vzniklé neurony, ale jejich množství s věkem ubývalo. Mezi čtyřicátým a sedmdesátým rokem věku došlo k poklesu těchto nově vzniklých neuronů ze 40 tisíc na přibližně 30 tisíc na milimetr krychlový.

Tyto nové buňky se rodily v části mozku přezdívané Gyrus dentatus. Jde o část hippokampu, který hraje zásadní roli v učení a paměti, ale také náladě a emocích. Podle vědců šlo toto snižování množství nových buněk ruku v ruce s úbytkem kognitivních schopností spojených se stárnutím. Naznačuje to, že s každým dalším rokem života od středního věku vzniká v této oblasti o 300 neuronů méně.

Rozdíl mezi zdravým a nemocným mozkem

Závěry tohoto výzkumu také vysvětlují, proč doposud vědci docházeli k tak rozdílným výsledkům. Ukázalo se totiž, že různé testy mají odlišné výsledky. „Ve stejných mozcích můžeme najít množství nedospělých neuronů, nebo také žádné nedospělé neurony, podle toho, jak byla zpracovávána tkáň,“ uvedla Llorens-Martínová.

Poté, co vědci prozkoumali zdravé mozky, podívali se ještě na mozky lidí, u nichž byla před smrtí diagnostikována Alzheimerova choroba. Tentokrát mohli vyšetřit mozkové tkáně 45 osob ve věku 52 až 97 let. Také tady se našly u všech čerstvé mozkové buňky v oblasti Gyrus dentatus – a to včetně 97letého člověka, který se tak stal vůbec nejstarší osobou, u níž bylo něco takového pozorováno.

Rozdíl mezi zdravými mozky a těmi nemocnými tu ale byl, a to velký. I v raném stadiu nemoci měly mozky nemocných jen polovinu až tři čtvrtiny čerstvých neuronů ve srovnání s mozky zdravými. „Tento výzkum je pro pacienty s Alzheimerovou nemocí, protože množství nových mozkových buněk u zdravých osob je vždy vyšší než u těch nemocných, bez ohledu na jejich věk,“ uvedli autoři práce. „Ukazuje to, že za snižování počtu nových neuronů může nějaký nezávislý mechanismus, který je odlišný od fyziologického stárnutí.“

Llorens-Martínová věří, že mozkové skeny budou schopné objevit nově vzniklé mozkové buňky, takže to pomůže odhalovat Alzheimerovu chorobu v jejím nejranějším stadiu. Vědci také doufají, že právě u těchto lidí by mohlo nejvíce pomoci speciální cvičení a stimulace mozku. Naznačují to zatím sice jen výzkumy na zvířatech, ale výsledky jsou velmi slibné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 7 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 14 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...