Lidstvo cíleně křížilo zvířata už před 4500 lety. Archeologové našli nejstarší důkazy

Vědci objevili nejstarší známý doklad o hybridizaci cíleně způsobené lidmi. Kříženec dvou druhů osla přišel na svět před asi 4500 lety v Mezopotámii.

Za objevem stojí tým z Institutu Jacquese Monoda v Paříži, který provedl detailní DNA analýzu zvířete, jehož kosti zpočátku vypadaly jako koňské. Ukázalo se ale, že ve skutečnosti se jedná o potomka samice osla domácího a dnes již vyhynulého samce ašdariho, neboli divokého osla syrského. Takovému zvířeti se v jeho vlasti říká kunga. Vědci výsledky výzkumu popsali v odborném časopise Science Advances.

Kosti pětadvaceti zvířat archeologové objevili roku 2006 v Tell Umm el-Marra, slavné královské hrobce v severní Sýrii. Kompletní kostry sice vypadaly jako koně, ale měly jiné proporce, což archeology mátlo. Ještě divnější bylo, že nález neodpovídal tomu, co se ví o domestikaci koní v tomto regionu – byli sem totiž dovezeni asi o půl tisíciletí později.

Zprvu záhadní tvorové podobní koním se ale objevovali i ve starověkých textech a na obrazech z Mezopotámie – tam jsou zobrazováni jako zvířata využívaná v „diplomacii, ceremoniích i válce“. Větší byli používáni k tažení vozů, jejich menší příbuzní se využívali v zemědělství.

Jak výzkum probíhal

Existence koním podobných zvířat v mezopotámské kultuře nebyla neznámou, ale až doposud se nevědělo, co přesně výraz kunga označoval. To dokázal teprve tento tým – tím, že, porovnal jejich genomy s genomy jiných druhů a dokázal určit, co přesně tato záhadná zvířata byla. Kostry nepatřily koním, oslům ani onagerům (asijským divokým oslům), což vedlo vědce k hypotéze, že by se mělo jednat hybridy.

Asyřané na lovu divokých oslů
Zdroj: Wikimedia Commons

Aby to potvrdili, sekvencovali DNA z jedenáct tisíc let staré kosti nalezené v Turecku a zubů a srsti z 19. století po posledních přežívajících syrských divokých oslech. Díky tomu zjistili, že kostry v Sýrii mají mateřskou linii osla domácího a otcovskou linii syrského divokého osla.

Vědci se domnívají, že tato genetická směs mohla poskytnout potomkům obou druhů dokonalou kombinaci temperamentu osla a rychlosti divokého osla. Výsledná kunga by byla silnější a rychlejší než osel, ale zároveň by se dala snadněji ochočit než divoký syrský osel. Předpokládá se také, že jejich cena byla až šestkrát vyšší než cena osla.

„Je překvapivé, že tyto starověké společnosti používaly něco tak složitého, jako je hybridní chov. Šlo o záměrný čin: měli domácího osla, věděli, že nemohou domestikovat syrského divokého osla, a koně ještě nedomestikovali,“ uvedla spoluautorka studie Eva-Maria Geiglová pro Gizmodo. „Záměrně tedy vyvinuli strategii křížení dvou různých druhů, aby zkombinovali různé znaky, které u každého z rodičovských druhů považovali za žádoucí.“

Nebylo to nic jednoduchého, protože zvířecí hybridi jsou většinou (ale ne vždy) sterilní, což znamená, že každá kunga musela být záměrně vyšlechtěna. Tyto potíže mohou vysvětlovat vyhynutí těchto hybridních oslů. Příchod koně domácího pak před čtyřmi tisíci lety poskytl mezopotámským společnostem podobně silné a rychlé zvíře, které bylo možné využít a které bylo mnohem snazší rozmnožit. 

Jeden z posledních exemplářů osla syrského
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...