Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.

V Česku se ještě donedávna považovalo Třeboňsko a Šumava za hlavní oblasti výskytu losa evropského na našem území. Dnes už to s jistotou podle odborníků můžeme říct jen o té šumavské. „Poslední skutečně věrohodný údaj o výskytu losa na Třeboňsku je z roku 2019, kdy byl sražený na silnici kousek od Českých Velenic. Nejvíc údajů bylo v 80. a 90. letech. Po revoluci se jejich mikropopulace, která původně vznikla díky migrační bariéře, postupně úplně rozpadla,“ řekl zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert.

„Důvod se nedá vlastně úplně přesně zjistit, každopádně skutečně vypadá velmi pravděpodobně, že třeboňská populace vymizela,“ dodal ředitel České krajiny Dostál. Podle něj je to špatná zpráva i pro poslední populaci na Šumavě u Lipna, protože kompletně zmizely všechny menší populace losů i z okolí středních Čech.

Odborníci z Národního parku Šumava odhadují, že tamní populace čítá deset až dvacet jedinců. Informace se u losů ale velmi špatně ověřují vzhledem k jejich skrytému způsobu života. I tam je ale pravděpodobné, že počet jedinců klesá, jak uvádí zpráva z monitoringu na území NP Šumava a CHKO. „Počet celkových záznamů v průběhu losích roků 2020, 2021, 2022 a 2023 ukazuje na poměrně řídce zaznamenávaného živočicha. Ze záznamů v meziročním srovnání je dále patrná sestupná tendence.“

Výjimečně se ale může na naše území zatoulat i zvíře z okolních států, jak upozorňuje vedoucí zoologického oddělení na Šumavě Jan Mokrý. „Pokud dokážou překonat dálnice, mohou se tu potulovat losi z Polska.“ Vloni byl takto spatřen jedinec v Krkonoších.

Přerušené migrační trasy s Polskem a lov v Rakousku

Losi mají velmi omezenou možnost, jak do Česka migrovat. Jedním z hlavních důvodů je přerušení migračních tras mezi Českem a Polskem. Podle Dostála výstavba dálniční infrastruktury v Polsku znemožnila přirozené přesuny z východu, kde se losům daří podstatně lépe.

Česká populace tak zůstává velmi izolovaná. Podle odborníků je bez přísunu nových jedinců a tudíž i s nedostatečnou genetickou diverzitou.

O něco větší šanci mají migrující jedinci z Šumavy směrem do Rakouska. Tam ale narážejí na další problém – los není v Rakousku veden jako chráněný druh a může být legálně loven. Losi, kteří se dostanou za hranice, se tak většinou už nevracejí zpět. „Příchod losů je buď minimální, nebo nulový,“ vysvětlil Dostál. „Lov v Rakousku v kombinaci s přerušením migračních tras z Polska dlouhodobě způsobuje úbytek losů. To může vést k vymizení.“

Zásadní opatření zatím chybí

Podle Dostála bez možnosti přirozeného přísunu nových jedinců z okolních států a bez účinné ochrany v pohraničí se populace losů nemá šanci obnovit. Jedním z kroků k záchraně losa by podle něj mělo být zlepšení prevence střetů se zvěří na silnicích, zejména v okolí Šumavy. „Nějakým způsobem varovat řidiče v příslušných oblastech.“

Dostál zároveň upozorňuje na potřebu mezinárodní spolupráce. „Dalším preventivním opatřením by měl být nějaký apel na rakouskou stranu, aby se snažila zmírnit nebo zastavit represe vůči losům,“ říká Dostál. Jako další možnou cestu zmiňuje repatriaci, tedy návrat zvířat do české krajiny, aby se předešlo genetické degeneraci malé populace. „A posledním opatřením by mohla být výstavba ekoduktů na migračních trasách,“ dodal.

Losi v Česku vymizeli mezi 12. a 16. stoletím kvůli nadměrnému lovu a změnám v krajině. První migrující jedinci se znovu objevili až v roce 1957 z Polska. Na přelomu 60. a 70. let se začali na našem území znovu rozmnožovat. Od 90. let ale jejich počty opět klesají. Los je v Evropě nejpočetnější na území Ruska, Švédska, Norska a Finska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 1 hhodinou

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.