Lže i vydírá. Umělá inteligence se učí nové triky

Nejvyspělejší modely umělé inteligence na světě v poslední době začínají vykazovat nové chování. Aby dosáhly svých cílů, manipulují lidmi. Pozoruhodné je, že to dělá celá řada různých modelů od různých tvůrců.

Příkladů tohoto chování je z posledních několika měsíců rovnou několik. Jedním z nejznámějších je ten, kdy začal nejnovější výtvor společnosti Anthropic Claude 4 vydírat inženýra, který ho měl odpojit od sítě – za neodpojení mu sliboval, že nezveřejní informace o jeho mimomanželském poměru, o němž se dočetl v jeho e-mailu.

A model ChatGPT o1 od společnosti OpenAI se zase pokusil stáhnout sám sebe na externí servery. A když byl přistižen při činu, program to popřel. Obě tyto události se sice staly při kontrolovaných experimentech, ale naznačují, že moderní modely umělých inteligencí jsou jednání, které se pokládá za neetické, schopné a jsou ochotné se ho dopustit, když je to pro ně výhodné.

Vědci, kteří tyto události analyzují, přitom stále úplně nerozumí tomu, jak jejich vlastní výtvory fungují. Nasazení stále výkonnějších modelů je ale potenciálně natolik lukrativní, že závod o prvenství pokračuje závratnou rychlostí. Co se tedy děje „v hlavách“ umělých inteligencí, které se začínají chovat výše popsanými způsoby?

Toto chování zřejmě souvisí se vznikem takzvaných „uvažujících“ modelů, které se anglicky označují jako reasoning modely. Jedná se o systémy umělé inteligence, které řeší problémy krok za krokem, místo aby generovaly okamžité odpovědi. Dosahují výrazně lepších výsledků než starší verze, které tento postup ještě neovládaly.

Podle profesora Simona Goldsteina z Hongkongské univerzity jsou obzvláště náchylné ke znepokojivým projevům právě tyto novější modely. „O1 byl prvním velkým modelem, u kterého jsme takové chování zaznamenali,“ vysvětlil agentuře AP Marius Hobbhahn ze společnosti Apollo Research, která se specializuje na testování velkých systémů umělé inteligence.

Tyto modely někdy simulují, že jsou sladěné s přáními lidského uživatele a že se řídí jeho pokyny, ale ve skutečnosti tajně sledují jiné cíle, které jsou výhodné pro ně.

Strategický druh podvádění

Prozatím se toto chování neobjevuje v reálném provozu chatbotů, respektive pokud se stalo, tak na to zatím nikdo neupozornil. AI se tak chovaly doposud jen tehdy, když vědci záměrně testovali modely v extrémních scénářích. Michael Chen z hodnotitelské organizace METR však upozornil: „Je otevřenou otázkou, zda budoucí, schopnější modely budou mít tendenci k poctivosti, nebo ke klamání.“

Podle analýz, jež se těmto situacím zatím věnovaly, znepokojivé chování výrazně přesahuje typické a dobře známé halucinace umělé inteligence nebo prosté chyby. Hobbhahn pro AP uvedl, že AI se takto chovají v testech často, nejde tedy o žádné výmysly, jimiž by se vědci snažili děsit veřejnost. „Nejde jen o halucinace. Jde o velmi strategický druh podvodu,“ dodal. Problém je podle něj o to větší, že výzkumné organizace nemají pro tento druh analýz vzhledem k jejich složitosti dostatek prostředků.

Obecně platí, že velcí tvůrci AI modelů, jako jsou společnosti Anthropic nebo OpenAI, nechávají problémové vlastnosti svých modelů testovat externími firmami. Těm ale chybí zdroje, jež jsou potřebné ke kvalitním analýzám, jež by odhalily příčiny problémů a také zabránily dalším, potenciálně větším v budoucnosti.

Chybí pravidla

Dalším problémem je, že současné předpisy nejsou pro tyto nové druhy problémů navržené. Například právní předpisy Evropské unie týkající se umělé inteligence se zaměřují hlavně na to, jak lidé používají modely umělé inteligence, nikoliv na to, jak zabránit nesprávnému chování samotných modelů.

Ve Spojených státech administrativa prezidenta Donalda Trumpa nejeví o regulaci AI velký zájem a Kongres může dokonce zakázat státům vytvářet vlastní pravidla pro kontrolu umělých inteligencí. Podle expertů oslovených AP tato problematika bude stále více vystupovat do popředí s tím, jak se budou rozšiřovat takzvaní „AI agenti“, jak se označují autonomní nástroje, které by měly být schopné vykonávat složité úkoly podobně dobře jako lidé, nebo ještě lépe.

Dokonce i společnosti, které se prezentují jako zaměřené na bezpečnost, jako je Anthropic podporovaný společností Amazon, se „neustále snaží porazit OpenAI a vydat nejnovější model“, podotkl Goldstein. Právě rychlost změn a vysoká soutěživost mezi firmami jsou důvodem toho, proč je málo času pro důkladné testování složitých modelů a také případné opravy bezpečnostních chyb.

Co s tím?

Vědci nemají žádné zázračné řešení tohoto problému. Někteří navrhují, aby vznikly úplně nové vědecké obory, které by studovaly procesy, jak vlastně AI uvažují a jak dospívají k výsledkům, které lidem předkládají. Problémem zůstává, že tento obor by neměl přímé ekonomické využití, takže stále zůstává otázka, kde na to vzít.

K financování výzkumů by nicméně mohly vést přirozené obavy lidí z umělých inteligencí. Pak by pro velké společnosti mohlo být smysluplné dávat do takových studií více peněz. Obavy z nepřijatí draze vyvíjených modelů veřejností by jinak mohly bránit jejich širšímu uplatnění.

Profesor Goldstein si myslí, že je to málo. Lepší by podle něj mohly být radikálnější cesty. A to včetně využití žalob, jež by nutily vývojáře AI k tomu nést plnou odpovědnost za případné škody, které způsobí – například i při nevhodném použití uživatelem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...