Megalodoni byli superpredátoři, už v děloze požírali své sourozence

Vyhynulí žraloci megalodoni byli ve své době nejlepšími mořskými predátory a byli pravděpodobně děsivější než cokoli, co si vymyslel Hollywood, napsal server BBC News.

Megalodoni vládli oceánům po dobu nejméně dvaceti milionů let, dokud před 3,5 milionu let nevyhynuli, což je příliš dávno na to, aby se s nimi lidstvo setkalo. Vědci je znají teprve od 40. let 19. století díky jejich obrovským trojúhelníkovým zubům, které často nacházejí zkamenělé. Některé exempláře jsou dlouhé 16,8 centimetru. Pro srovnání, zuby žraloka bílého dosahují délky kolem 7,5 centimetru. Je tedy jasné, že megalodon byl velký žralok. Ale jak velký?

Kdybychom měli k dispozici kompletní kostru, byla by to poměrně snadná otázka. Ale tu nemáme. Žraloci mají kostru chrupavčitou, což znamená, že je tvořena měkkou chrupavkou místo tvrdé kosti, a ta špatně fosilizuje. Proto se zkameněliny megalodona skládají převážně ze zubů a několika obratlů, které jsou částečně mineralizované.

To znamená, že skutečná velikost a tvar megalodona nejsou jisté, paleontologové je odhadují. Mnoho studií ale naznačuje, že tento žralok mohl měřit maximálně 20 metrů. I jeho zuby však prozrazují, že byl predátor. Čím se ale živil? Vědci se pokusili odpovědět na tuto otázku pomocí chemických analýz chrupu.

Žralok, který lovil kosatky

Ve studii z roku 2022 vědci prokázali, že zuby megalodona mají extrémně vysoké hladiny dusíku-15. To naznačuje, že šlo o vrcholového predátora, který se živil tou největší kořistí, jako jsou dravé velryby, například dnešní kosatky. Další výzkum z roku 2022 se však místo toho zabýval izotopy zinku. Ty naznačily, že megalodon byl spíše jako velký bílý žralok.

„Díky moderním druhům víme, že žraloci mění svůj jídelníček, jak rostou,“ řekla vědkyně Catalina Pimientová. Mladí žraloci bílí se živí převážně rybami, zatímco dospělí se živí mořskými savci. Mladí megalodoni možná prošli podobným přechodem, když vyrostli.

Ve skutečnosti žili mladí megalodoni pravděpodobně úplně jiný život než jejich rodiče. V roce 2010 Pimientová a její kolegové zjistili, že zuby megalodonů z jedné oblasti Panamy jsou neobvykle malé, což naznačuje, že téměř všichni žraloci byli mladí. Došli k závěru, že v této oblasti se nacházelo mělké moře, které sloužilo jako jesle. Mladí megalodoni se tam mohli živit v relativním bezpečí, protože větší predátoři by se do tak mělkých vod jen těžko dostali.

Další poznatky o rozmnožování megalodonů přinesla studie z roku 2020. Vědci studovali vzácný soubor dochovaných obratlů. Délku dotyčného megalodona odhadli na 9,2 metru. Tým zkoumal růstové pruhy v obratlích, které trochu připomínají letokruhy stromů. Ty odhalily, že zvíře uhynulo ve věku 46 let, ale také ukázaly, že když se narodilo, měřilo na délku asi dva metry.

Boj v matce

Tato porodní velikost naznačuje, že ryba se před narozením vyvinula v matce, nikoli ve vajíčku mimo její tělo. Vědci také předpokládají, že embryo v děloze pojídalo jiné jikry, což mu pomohlo vyrůst do takové velikosti. Ačkoli se to zdá šokující, takový „nitroděložní kanibalismus“ je u moderních žraloků běžný. Znamená to, že matky produkují relativně málo mláďat, ale každé z nich dostává co nejvíce potravy.

Vědci mimo to učinili závěr, že megalodon byl zdatný plavec, který dokázal překonat velké vzdálenosti průměrnou rychlostí kolem 18 kilometrů za hodinu. 

Tým byl také schopen odhadnout velikost jeho žaludku i doširoka otevřených čelistí. Dospělý jedinec mohl na několik soust sežrat zvíře velikosti dnešní kosatky. Taková potrava by ho pak uživila na delší dobu. Na základě toho Pimientová a její kolegové popsali megalodona jako „transoceánského superpredátora“, který mohl běžně plavat z jednoho oceánu do druhého.

Záhada teplokrevnosti

Tento aktivní životní styl byl podpořen další vlastností –⁠ teplokrevností. V roce 2016 skupina vědců předložila několik důkazů o takzvané regionální endotermii, což znamená, že megalodon udržoval alespoň některé části svého těla teplejší než okolní voda.

Nyní se však zdá, že megalodonova velikost a teplokrevnost mohly být také jeho zkázou. „Megalodon vyhynul, jakmile klesla hladina moře a nebyl dostatek kořisti,“ říká Pimientová.

V roce 2017 spolu se svými kolegy identifikovala masové vymírání v oceánech, které megalodona a řadu dalších velkých mořských živočichů zlikvidovalo. „Všichni živočichové měli vysoké metabolické nároky,“ říká. Jakmile se kořist stala vzácnou, stal se teplokrevný způsob života megalodona příliš energeticky nákladný.

Toto vymírání se odehrálo před miliony let. I když přesné datum bude třeba konkretizovat, jednoznačné je, že megalodon už není na světě. Filmy, které naznačují, že tento druh nějakým způsobem přežil, jsou podle vědců smyšlené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 7 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.